V troskách vládního letadla kromě Kaczyńského a jeho chotí zahynuli i šéf centrální banky, armádní velitelé a několik poslanců.

Opětovné zkoumání dosud nezpopelněných ostatků se má uskutečnit v rámci vyšetřování, zda pád vládního letadla nebyl atentátem na hlavu státu. Tato hypotéza spiknutí hluboce rozděluje polskou politickou scénu.

Polský postup podle agentury Reuters také nejspíše zhorší vztahy Polska s Ruskem, které jsou beztak špatné kvůli ukrajinské krizi.

Vyšetřování vedené za předchozí liberální vlády dospělo k závěru o chybě pilotů, ale nyní vládnoucí konzervativní a euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr-dvojče Jaroslaw, tvrdí, že zkázu a smrt mohl způsobit výbuch na palubě.

Kaczyński také obviňuje někdejšího premiéra Donalda Tuska, který nyní předsedá summitům Evropské unie, z nepřímé odpovědnosti za neštěstí kvůli nedbalosti.

PiS sice neobviňovalo Moskvu přímo z viny za prezidentovu smrt, ale tvrdilo, že katastrofa posloužila Kremlu. Kritizovalo také ruské úřady za průtahy ve vyšetřování a zadržování důkazů, jako je vrak letadla či palubní záznamníky.

Rusko tvrdí, že důkazy nemůže vydat, dokud ruští kriminalisté pokračují ve svém vyšetřování.

Exhumace je prý nutná pro rekonstrukci nehody

Polští prokurátoři informovali pozůstalé o tom, že exhumace nezpopelněných obětí je nezbytná pro rekonstrukci průběhu katastrofy a stanovení jejich příčin, přestože již uplynula řada let.

Prokuratura se také odvolává na to, že po neštěstí bylo v Rusku několik obětí chybně identifikováno, a tak je nutné přezkoumat všechny ostatky.

"PiS vytahuje mrtvoly z hrobů (...) Nic není svaté, nezná tabu a hlavně nemá slitování," napsal liberální deník Gazeta Wyborcza o počínání vládnoucí strany, jejíž ministr stojí v čele prokuratury.

List také položil otázku, zda se exhumace bude vztahovat i na ostatky prezidenta a jeho choti.

"Doufám, že bude ještě více rozsudků," prohlásil v úterý Kaczyński o verdiktu varšavského soudu, který uložil podmíněný trest bývalému zástupci náčelníka ochranky vládních činitelů za pochybení při přípravě osudové návštěvy Smolenska. Soud současně uvedl, že není důvod považovat za příčinu katastrofy atentát.

Letadlo s prezidentem se zřítilo u Smolenska na západě Ruska, kam polská delegace letěla uctít památku asi 22 tisíc zajatých polských důstojníků, zavražděných sovětskou tajnou policií v katyňském lese na jaře 1940.

Stalo se tak na rozkaz nejvyššího sovětského vedení, které chtělo zbavit Polsko intelektuálních elit coby komunismu nepřátelských živlů, ale Moskva po dlouhá desetiletí svalovala vinu za tento masakr na Němce, než přiznala vlastní zodpovědnost za zločin.