Směr-SD v kampani například opakovaně odmítl pokračování vojenské pomoci Ukrajině, stejný názor zastávají i populistické hnutí Republika a nacionalistická Slovenská národní strana, které mají také šanci na vstup do sněmovny. Většina sondáží preferencí politických stran ukázala, že Směr-SD má zpravidla malý náskok před PS.

Předseda neparlamentního PS Michal Šimečka, který je místopředsedou Evropského parlamentu, vyloučil povolební spolupráci svého hnutí také se Směrem-SD. V kampani PS čelilo výpadům od Směru-SD, konzervativní hnutí na katolickém Slovensku pak kritizovala PS například kvůli jeho návrhům zavést v zemi institut registrovaných partnerství pro všechny páry. Dva ze šesti posledních průzkumů ukázaly, že v žebříčku popularity skončilo PS těsně na prvním místě před Směrem-SD.

Pellegrini, který před třemi lety odešel ze Směru-SD a založil vlastní stranu Hlas-SD, tento týden zopakoval, že programově má jeho strana blíže ke Směru-SD než k PS.

O hlasy zhruba 4,3 milionu voličů se ucházejí více než dvě desítky politických stran a jedna koalice. Podle sondáží by se do sněmovny mohlo dostat až devět formací, preference hned několika z nich se pohybovaly kolem volebního prahu. Samostatně kandidující strany musejí ve volbách dostat alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla ve sněmovně. Pro koalici Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)-Křesťanská unie-Za lidi platí sedmiprocentní limit. OLaNO expremiéra Igora Matoviče vyhrálo předchozí volby se ziskem 25 procent hlasů.

Ve volební kampani, která na Slovensku vyvrcholila ve středu, nešetřili politici vzájemnými výpady. Zástupci Směru-SD kritizovali nejen některé své politické soupeře, ale také úřednickou vládu, policii, média, nevládní organizace a prezidentku Zuzanu Čaputovou. Vůči hlavě státu chce strana po volbách navrhnout ve sněmovně podání obžaloby. Fico nařkl prezidentku, že v minulosti chtěla ovlivnit kauzu stíhání tehdejšího policejního prezidenta. Čaputová označila Ficovy výroky za lež a za součást kampaně. Před zvolením hlavou státu byla Čaputová místopředsedkyní PS. Policie vyšetřuje řadu kauz z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD a podle tisku již více než čtyři desítky stíhaných v těchto případech byly odsouzeny.

K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory Matoviče a šéfa liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS z vládní koalice. Kabinet tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišel o většinu v parlamentu, který pak vládě vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb, které by v řádném termínu byly v únoru příštího roku.

Letos v květnu pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem; v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet od předchozích voleb, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu jen asi rok.

Slovenská média tento týden vyzvala obyvatele, aby se voleb zúčastnili. „Problém slovenského voliče spočívá v tom, že už ho zklamala prakticky celá politická garnitura, a tak stojí před dilematem: komu dát svůj hlas, respektive zda jít vůbec volit,“ napsal list Pravda. Ze zahraničí hlasoval poštou rekordní počet 58 779 Slováků. Nejvíce hlasovacích obálek - 23 486 - dostalo ministerstvo vnitra z České republiky, kde pracuje či studuje mnoho Slováků.