Tento volební model potvrdil výsledky sondáží jiných agentur, podle kterých posílila koalice kolem nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) bývalého premiéra Igora Matoviče, a naopak ztrácí dříve nejoblíbenější strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a hnutí Jsme rodina šéfa parlamentu Borise Kollára.

Směr-SD byl v čele žebříčku preferencí také podle dříve zveřejněných výsledků průzkumu agentury Focus. Naopak volební model agentury NMS Market Research v úterý jako jediný ukázal, že PS je již nejoblíbenější formací.

Denník N napsal, že pokud by volby dopadly tak jak předpokládá model Ipsos, vytvořit vládní koalici by nebylo jednoduché. Do sněmovny by se dostalo osm stran či koalic.

Dvouciferné podporu podle Ipsosu dosáhl ještě Hlas-SD někdejšího premiéra Petera Pellegriniho, který tuto stranu založil v roce 2020 po odchodu ze Směru-SD. Ještě na začátku letošního roku byl Hlas-SD na Slovensku nejpopulárnější stranou.

Do sněmovny by se dostala také koalice kolem OLaNO, dále populistické hnutí Republika, liberální Svoboda a Solidarita, jakož i nyní neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí a nacionalistická Slovenská národní strana.

Ipsos je dalším průzkumem, podle kterého by ze sněmovny odešlo hnutí Jsme rodina. Jeho šéf Kollár v kampani čelil kritice některých svých bývalých partnerek, které předsedu parlamentu nařkly z násilí, nátlaku či nezájmu o společné děti. Kollár má více než deset potomků s vícero ženami.

Ve čtvrtek začne v zemi platit moratorium na vedení kampaně i na zveřejňování výsledků volebních průzkumů.

Politici v kampani nešetřili vzájemnými výpady

V posledních dnech politici nešetřili vzájemnými výpady. Zástupci Směru-SD, který například odmítá vojenskou pomoc pro Ukrajinu, kritizovali nejen některé své politické soupeře, ale i úřednickou vládu, policii, média, nevládní organizace a prezidentku Zuzanu Čaputovou. Vůči hlavě státu chce strana po volbách navrhnout ve sněmovně podání obžaloby. Fico nařkl prezidentku, že v minulosti chtěla ovlivnit kauzu stíhání policejního prezidenta. Čaputová označila Ficovy výroky za lež a za součást kampaně. Před zvolením hlavou státu byla Čaputová místopředsedkyní PS.

Bývalý trojnásobný slovenský premiér Fico v kampani opakoval, že stabilní vláda by mohla vzniknout v případě, že její součástí bude Směr-SD a strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Ficova někdejšího stranického kolegy Petera Pellegriniho. Fico zároveň kritizoval Hlas-SD, který je podle sondáží třetí nejpopulárnější stranou, za to, že strana nevyloučila povolební spolupráci s liberálními formacemi.

Populistické hnutí Republika, jehož hlavní představitelé vzešli z krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, rovněž odmítlo vojenskou pomoc Ukrajině a chtělo by uspořádat referendum o vystoupení Slovenska z NATO.

Výpady vůči svému někdejšímu koaličnímu partnerovi a šéfovi liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richardu Sulíkovi v kampani nešetřil šéf nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, který dříve právě kvůli sporům se Sulíkem skončil ve funkci ministerského předsedy a pak také v křesle ministra financí. Matovič se rovněž dostal do potyčky s představiteli Směru-SD, když narušil jejich tiskovou konferenci. V kampani Matovič rovněž odmítl liberální návrhy PS, které prosazuje například zavedení institutu životních partnerství pro všechny páry.

Šéf PS Michal Šimečka, jenž je místopředsedou Evropského parlamentu, čelil výtkám, že nemá zkušenosti z vrcholné slovenské politiky. Šimečka naopak tvrdil, že jeho strana má dostatek odborníků a že někteří nynější slovenští politici nezanechali za sebou dobré výsledky. PS vsadilo spíše na umírněný způsob vedení kampaně bez výpadů vůči soupeřům.

K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory Matoviče a Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS z vládní koalice. Vláda tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišla o většinu v parlamentu, který pak kabinetu vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb, které by v řádném termínu byly v únoru příštího roku. Letos v květnu pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem; v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu pouze zhruba rok.