Putin dnes Grossiho přijal v Petrohradě a řekl mu, že je otevřený dialogu a je připraven diskutovat o všech záležitostech spojených s provozem Záporožské jaderné elektrárny. Grossi podle tiskového prohlášení MAAE na schůzce se šéfem Kremlu žádal vytvoření ochranné zóny kolem elektrárny. „Situace kolem Záporožské jaderné elektrárny je stále nebezpečnější a prekérnější, časté vojenské útoky mohou ohrozit jadernou bezpečnost,“ uvedl Grossi. „Nyní více než kdy dříve ... je potřeba vytvořit ochrannou zónu kolem elektrárny,“ vyzval. Jde mu o to, aby v oblasti zavládl klid zbraní, součástí plánu není demilitarizace a stažení ruských jednotek z areálu.

Šéf MAAE o situaci kolem největší jaderné elektrárny v Evropě jednal minulý týden v Kyjevě. Bylo to krátce poté, co Putin oznámil, že nařídil vládě převést toto zařízení do ruského vlastnictví. V ukrajinském hlavním městě Grossi řekl, že MAAE navzdory Putinovu dekretu elektrárnu považuje za ukrajinskou. 

Prezidenti zemí střední a východní Evropy odsoudili pondělní ruské útoky na Ukrajinu

Prezidenti zemí střední a východní Evropy včetně hlavy českého státu Miloše Zemana odsoudili pondělní ruské bombardování ukrajinských měst. Podle prezidentů zemí takzvané bukurešťské devítky (B9) šlo o válečné zločiny podle mezinárodního práva.

Pondělní ruské útoky si vyžádaly nejméně 19 mrtvých a 105 raněných. V noci na dnešek či dnes ráno se opět staly terčem nových ruských útoků Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl se stala Dněpropetrovská oblast.

Následky ruského útoku na Záporoží | zdroj: Profimedia

Prezidenti ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Rumunska odsoudili masové bombardování ukrajinských měst. „Připomínáme, že válečné zločiny a zločiny proti lidskosti nepodléhají žádné promlčecí lhůtě a vztahuje se na ně jurisdikce soudů po celém světě,“ uvedli.

Společné prohlášení prezidentů zemí skupiny B9: https://t.co/yxC6QHUNOF

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 11, 2022

Jménem zmíněných států požadují, aby Rusko zastavilo útoky na civilní cíle. „Nepřestaneme se snažit postavit před soud osoby odpovědné za tyto zločiny,“ podotkli prezidenti. Zároveň uvedli, že hrozby ruských představitelů použitím jaderných zbraní považují za nepřijatelné. „V této souvislosti znovu potvrzujeme náš závazek chránit své země a spojence,“ dodali.

Ruský prezident Vladimir Putin na konci září současně s oznámením částečné mobilizace pohrozil použitím jaderného arzenálu. Obvinil tehdy v projevu Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil ruskou reakcí.