„Veškeré dostupné informace o teroristickém činu, připravovaném Ukrajinou na území DNR, a o podílu České republiky na něm jsme předali ruskému ministerstvu zahraničí, aby tyto materiály rozšířilo v zahraničních zemích, v mezinárodních organizacích a přes další komunikační kanály ke světové veřejnosti,“ prohlásil na tiskové konferenci první náměstek ministra zahraničí DNR Sergej Peresada.

České ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že nebude komentovat tvrzení „nikým neuznaného loutkového režimu Kremlu“.

MZV nebude komentovat tvrzení nikým neuznaného loutkového režimu Kremlu.https://t.co/8kT2qAIsSJ

— MZV ČR (@mzvcr) August 23, 2022

Ještě dříve ministerstvo státní bezpečnosti DNR podle TASS uvedlo, že se na něj obrátil ukrajinský občan Jevgenij Karpenko (ukrajinsky Jevhen Karpenko), který uvedl, že jej během práce v Česku zverbovaly ukrajinské tajné služby. Poté absolvoval v Česku výcvik vedený českými a ukrajinskými instruktory. Výcvik byl zaměřen na střelbu a zacházení s trhavinami. Poté jej poslali na východ Ukrajiny s úkolem uskutečnit teroristický útok během referenda o připojení DNR k Rusku.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja večer na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku uvedl, že situace ohledně Karpenka je příkladem, jak západní státy pomáhají ukrajinským tajným službám. „Karpenko byl naverbován ukrajinskými tajnými službami v České republice a podstoupil sabotážní výcvik na vojenské základně v Českém Krumlově,“ uvedl Něbenzja, kde se prý například učil práci s výbušninami. 

Karpenko se tiskové konference s mluvčím ministerstva státní bezpečnosti podle TASS zúčastnil a tvrdil, že za útok měl slíbených 2000 eur (asi 49 000 Kč). Ukrajinské služby se podle mluvčího ministerstva státní bezpečnosti Michaila Popova chystaly, že po atentátu jeho strůjce zlikvidují.

Média předpokládají, že se referendum o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku uskuteční příští měsíc, souběžně s volbami v ruských regionech, které jsou naplánované na 11. září. Oficiálně ale termín referend nebyl vyhlášen.

Ukrajinu už obrana proti Rusku stála přes dvě pětiny výdajů rozpočtu

Ukrajina už na válku s Ruskem, která začala před půl rokem, vynaložila přes 420 miliard hřiven (přes 281 miliard Kč), uvedl na dnešním jednání ukrajinské vlády premiér Denys Šmyhal. Celkové výdaje rozpočtu přitom podle Šmyhala představovaly více než bilion hřiven, vojenské výdaje tak přesáhly dvě pětiny celkových výdajů ukrajinského rozpočtu.

Téměř 70 procent této částky přitom představují platy vojáků, zbývající část na nákup a opravy zbraní, uvedl šéf vlády. Ukrajina se ruské agresi brání od 24. února.

Ruská redakce BBC poznamenala, že spojenci poskytují Ukrajině citelně více, než by si mohla sama dovolit. Země podle ukrajinského premiéra získala pomoc ve výši 14 miliard dolarů (více než 346 miliard Kč) a očekává, že dalších 12 až 16 miliard dostane do konce roku.