Devětadvacetiletá Darja Duginová zahynula v sobotu při explozi auta nedaleko Moskvy. Podle vyšetřovatelů pod jejím vozem explodovalo výbušné zařízení a zločin byl pravděpodobně naplánován a objednán. Server stanice BBC uvedl, že v autě měl jet i sám Dugin.

Dugin, který je některými zdroji považován za mentora prezidenta Vladimira Putina, podporuje ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, stejně jako ji podporovala jeho dcera. Šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin na sociální platformě Telegram napsal, že se Duginová stala obětí „teroristů ukrajinského režimu, kteří chtěli zlikvidovat jejího otce“.

Ruský opoziční aktivista Ponomarjov prohlásil, že odpovědnost za smrt Duginové přijala dosud neznámá ruská skupina Národní republikánská armáda. „Tuto akci, stejně jako mnoho dalších partyzánských akcí na území Ruska v posledních měsících, provedla Národní republikánská armáda,“ řekl podle listu Ukrajinska pravda Ponomarjov. Přečetl také údajný manifest skupiny, který se objevil na komunikační platformě Telegram (ZDE). 

„Prohlašujeme prezidenta Putina za uzurpátora moci a válečného zločince, který rozpoutal bratrovražednou válku mezi slovanskými národy a poslal ruské vojáky na jistou a nesmyslnou smrt... Putin bude námi sesazen a zničen,“ citoval z údajného manifestu. Listu Ukrajinska pravda Ponomarjov řekl, že s Národní republikánskou armádou je v kontaktu od letošního dubna.

Ponomarjov v roce 2014 jako jediný ruský poslanec hlasoval proti anexi Krymu. Poté uprchl do Spojených států a nyní žije v ukrajinském exilu.

Smrt Duginové vyvolává v Rusku rozporuplné reakce

Úmrtí Darji Duginové vyvolalo v Rusku vlnu reakcí a spekulací o pozadí a důsledcích této události. Komentátoři se rozcházejí v názoru, kdo za útokem stojí. Duginovi stoupenci ho přičítají Ukrajincům, ale ozývají se i hlasy, že za atentátem mohly stát ruské silové struktury. Shoda nepanuje ani v tom, zda se měl stát skutečným cílem atentátu sám Dugin, nebo zda útok skutečně mířil proti jeho dceři, jejíž vliv ve veřejném prostoru stoupal. Někteří pozorovatelé mluví o začátku „teroru“ proti lidem nepohodlným ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, napsala ruská redakce BBC.

„Atentát na jejího otce? To by byla divná volba. Dáša teď byla mnohem uznávanější a důležitější ve veřejném polickém prostoru,“ řekl kanálu Ren TV Sergej Karnauchov, který se s Duginovou osobně znal.

„Byl zavražděn zárodek ruské verze Marine Le Penové, napsal religionista a publicista Andrej Kurjajev, který zároveň naznačil, že podle něj by do atentátu mohla být nějakým způsobem zapojena ruská vláda. „Darja měla blízko k podporovatelům pravicových evropských stran, hlavně k Národnímu sdružení Marine Le Penové. Dnes se člověk často může setkat s názorem, že pro Kreml představují radikální patrioti větší nebezpečí než liberálové,“ uvedl Kurjajev.

Naopak spolupracovník Duginové a novinář píšící pro prokremelský list Komsomolskaja pravda Sergej Mardan napsal, že člověk „nemusí být detektiv, aby mohl s jistotou říci, že cílem vrahů byl přímo Dugin“.

Další otazníky visí nad tím, jaké mohou být důsledky atentátu a kdo ho provedl.

„Není pochyb, že útok bude využit k legitimizaci nové vlny teroru, namířenému i proti příbuzným těch, kdo se Putinovi nehodí,“ uvedl Leonid Volkov, spojenec vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Také politoložka Taťjana Stanová ve svém komentáři poukázala na „napětí mezi Kremlem a některými radikálněji naladěnými konzervativními kruhy“.

Další lidé útok přičítají ukrajinské straně. Ukrajince z útoku bez váhání obvinil například představitel proruských separatistů na Ukrajině Denis Pušilin. Jekatěrina Mizulinová, členka ruské veřejné komory, která dohlíží na činnost vlády a parlamentu, vyzvala k „očištění“ Kyjeva a dalších ukrajinských měst od teroristů. Ukrajina zapojení do sobotního atentátu kategoricky odmítla.

Duginová, která publikovala své názory v řadě propagandistických a radikálních médií, věrně následovala takzvanou euroasijskou ideologii svého otce, napsal informační portál Meduza. Hlásala, že takzvaný euroasijský prostor, v jehož jádru stojí Rusko, je protipólem „atlantismu“, kam řadila USA a Británii. Za hlavní cíl příslušníků euroasijského prostoru považovala vytvoření impéria, které by se dokázalo atlantismu postavit. Svůj koncept euroasijství odvozovala od teorií německého myslitele Carla Schmitta o takzvaném velkém prostoru (Großraum). V rozhovoru z roku 2018 také uvedla, že fašismus si podmanil celou Evropu a celý Západ, kde funguje „liberální diktatura“. Rusko naopak ve stejném interview označila za „ostrov svobody“.

Duginová kromě toho hlasitě podporovala ruskou invazi na Ukrajinu, v květnu ji podle BBC označila za „střet civilizací“ a byla hrdá na to, že ji americké a britské úřady zařadily na své sankční seznamy. Své myšlenky šířila například pod pseudonymem Darja Platonovová v článcích pro prokremelskou stanici RT a nacionalistickou televizi Cargrad. 

Soud s ukrajinskými válečnými zajatci znemožní jakákoli jednání, řekl Zelenskyj

Pokud Rusko zahájí soud s ukrajinskými vojáky v Mariupolu, znemožní tím jakákoli jednání. Ve svém pravidelném večerním projevu to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský starosta Mariupolu Vadym Bojčenko již dříve uvedl, že ruská armáda by mohla uspořádat soud s ukrajinskými válečnými zajatci na Den nezávislosti Ukrajiny 24. srpna.

„Ukrajina nebude tolerovat šikanu lidí, o kterých lze říci jediné: jsou hrdiny své vlasti a bránili svobodu svého lidu před útočníky,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin již dříve uvedl, že soud se zajatými příslušníky ultranacionalistického ukrajinského pluku Azov se uskuteční do konce léta. Členové pluku společně s dalšími ukrajinskými obránci letos získali mezinárodní pozornost svým odporem proti ruskému obléhání železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu. Mariupolská městská rada tento měsíc oznámila, že okupační síly začaly v mariupolské filharmonii montovat vězeňské klece, aby tam uspořádaly demonstrační proces s obránci Ukrajiny.

Zelenskyj v projevu rovněž uvedl, že Ukrajina varovala všechny partnery před ruskými plány na tento týden, kdy bude země slavit Den nezávislosti. „Mluvil jsem o všech hrozbách s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Byl informován i turecký prezident (Recep Tayyip) Erdogan a generální tajemník OSN (António Guterres). Chápou, co okupanti dělají. A chápou, že Ukrajina to nebude tolerovat,“ dodal Zelenskyj.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak již dříve poznamenal, že Rusko se 23. a 24. srpna pokusí zesílit ostřelování.