Názor, že je válka na Ukrajině ruskou agresí, v české politice podle Zemana zastávají prakticky všichni. Prezident dnes řekl, že plně podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu, ocenil přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. Věří, že se Česko zapojí do rekonstrukce napadené země. Míní, že je nutné realisticky počítat s dlouhou opotřebovávací válkou.

„Samozřejmě, že při prvním hnutí mysli jsme dospěli k názoru, že u vedoucích představitelů Ruské federace došlo k jakési duševní poruše, ale toto vysvětlení by bylo poněkud laciné,“ řekl k příčinám ruské invaze na Ukrajinu. Věrohodnou hypotézu, o které je nutné přemýšlet, podle prezidenta přinesl Herzog.

Zeman od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. „Upozorňoval jsem, že vyklízení pozic Tálibánu povede k vytvoření nového teroristického centra,“ poznamenal.

„Domnívám se, že cíl mezinárodního společenství, kterým bylo bojovat proti mezinárodnímu terorismu, zdaleka ještě není dosažen, a že nám hrozí nebezpečí,“ řekl dnes prezident. Odchod z Afghánistánu označil za zbabělost.

Ruské vedení podle něj zřejmě dospělo k názoru, že když NATO ustoupilo v Afghánistánu, ustoupí i v případě ruského útoku na Ukrajinu. „Mohu říci, že toto očekávání, díky bohu, nenabylo platnosti, ale, a to je důležité, bylo pravděpodobně ruskou motivací k tomuto útoku,“ řekl Zeman.

Jednou z příčin energetické krize je zelený fanatismus

Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak, řekl dále na Pražském hradě českým velvyslancům Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka.

Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny. „O uhelných elektrárnách nemluvě. Pak je celkem jednoduchá bilance, kdy snížení nabídky energie při konstantní poptávce vede ke zvýšení cen elektrické energie a podobně ke zvýšení cen energetických surovin,“ poznamenal.

V Německu se v současnosti vedou debaty o prodloužení životnosti posledních tří tamních jaderných elektráren kvůli úsporám plynu. Nevyloučil to kancléř Olaf Scholz, podle ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka by se to ale nevyplatilo.

V cenách energií se podle prezidenta musela projevit též rostoucí cena emisních povolenek. V EU nedávno vystoupila na rekord, blíží se ke 100 eurům za tunu. Zeman kritizoval také plánované zásadní omezení prodeje aut se spalovacími motory. Povede to podle něj k nástupu energeticky daleko náročnější elektromobility.

Prezident uvítal pondělní slova premiéra Petra Fialy (ODS), který vybídl velvyslance, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Připomněl, že v pondělí přijal dubajskou princeznu šajchu Latífu, jednu z dcer dubajského vládce Muhammada bin Rašída Maktúma, a že na podzim by měl Česko navštívit katarský emír Tamim bin Hamad Sání.

ČR by si podle Zemana neměla hrát na velmoc, protože je malý až střední stát, kde 80 procent hrubého domácího produktu tvoří export. Za hlavní úkol velvyslanců považuje péči o prosazení vývozců v zahraničí a o přivádění zahraničních investic do ČR. Opět kritizoval pražské komunální politiky, jejichž gesta podle něj komplikují přístup exportérů na trh v Číně.

Prezident považuje za důležité, aby se o otázkách dotýkajících se suverenity země hlasovalo v unii nadále jednomyslně. Zeman také uvedl, že považuje spolupráci ve visegrádském formátu za užitečnou, její zpochybňování pokládá za hloupé. Zabránila podle něj například povinnému zavedení migračních kvót před několika lety. „Odsuzuji útoky, které jsou z některých bruselských míst vedeny jak vůči Polsku, tak vůči Maďarsku,“ poznamenal. Unijní instituce vedou s Budapeští a Varšavou řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot.

Porada trvá celý týden do pátku, přijetí na Hradě je jedním z tradičních bodů. Zeman se jakožto prezident letos setkává s velvyslanci naposled. V minulosti byl na setkání na Hradě zván i ministr zahraničí, letos se tak ale nestalo. Zeman Jana Lipavského (Piráti), kterého původně nechtěl do úřadu jmenovat, opakovaně kritizoval.

Slovensko předá Ukrajině bojová vozidla pěchoty, z Německa za to dostane tanky

Slovensko předá Ukrajině 30 starších bojových vozidel pěchoty (BVP), za to dostane z Německa 15 tanků Leopard. Po schůzce se státním tajemníkem německého ministerstva obrany Benediktem Zimmerem to dnes novinářům řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Zimmer zmíněnou dohodu potvrdil a německá ministryně obrany Christine Lambrechtová ji označila jako jednu z cest, jak podpořit obranu Ukrajiny. Podle dostupných informací také Česká republika dostane z Německa tanky Leopard výměnou za dodávky své zbrojní techniky válkou zasažené Ukrajině.

Zmíněná bojová vozidla slovenská armáda podle Nadě v současnosti nevyužívá, ale má je uskladněné v záloze pro mobilizační potřeby. Slovensko letos rozhodlo o nákupu nových kolových obrněnců Patria AMVXP a nových pásových obrněnců CV90.

Německé tanky Leopard 2A4 Bratislava podle Nadě dostane, až budou plně funkční a absolvují generální opravy. První stroj by si měla Bratislava převzít ještě letos. Součástí dodávek bude také munice, náhradní díly a výcvik. „Je to barter bez doplatku. Nebudeme se muset zavázat k modernizaci,“ řekl Naď.

„Velmi mě těší, že dnešní německo-slovenská dohoda o řetězové výměně pokročila. Tento postup se spolu s našimi přímými dodávkami zbraní osvědčil a je nezbytný pro ukrajinský boj o přežití,“ řekla německá ministryně Christine Lambrechtová, kterou v Bratislavě zastupoval Zimmer. Dodala, že Německo dodávkami Leopardů drží slovo.

Slovenská armáda má v současnosti 30 tanků T-72 ze sovětské éry. Z vyjádření ministra Nadě vyplynulo, že Slovensko se jich vzdát zatím nehodlá, do budoucna podle něj ale očekává snahu o jejich náhradu za techniku, která bude kompatibilní s vybavením spojenců. Slovenské ministerstvo obrany letos uvedlo, že země nepředá své tanky T-72 Ukrajině, pokud mu spojenci jako náhradu nedodají stejný počet jiných tanků.

Česko, které poslalo podle dřívějších informací Ukrajině kromě jiného tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku, dostane z Německa darem 15 tanků Leopard 2A4. Dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ chce Česká republika koupit.

Slovensko od únorového začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu poskytlo Kyjevu různý vojenský materiál. Dodávky zahrnovaly například munici, raketový systém S-300 a pět vrtulníků. Obě země zároveň uzavřely komerční kontrakt, na jehož základě Ukrajina koupila od Slovenska osm samohybných houfnic Zuzana 2. Podle Nadě se Slovensko s ohledem na počet obyvatel a výkon své ekonomiky řadí k zemím, které Ukrajině pomáhají nejvíce.