Dnes je úterý 31. ledna 2023., Svátek má Marika
Počasí dnes 0°C Smíšené přeháňky

ČR poskytla ukrajinským uprchlíkům dávky za šest miliard, ve sbírkách se vybraly čtyři miliardy

ČR poskytla ukrajinským uprchlíkům dávky za šest miliard, ve sbírkách se vybraly čtyři miliardy
Znovuotevření Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v pražských Vysočanech | zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Česko poskytlo uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách za půl roku od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v ČR stát na ubytování příchozích přispěl částkou 846 milionů korun.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. ČR přijala na počet obyvatel nejvíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo přes 415 000 víz k ochraně. Zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent představují ženy. Víc než pěti procentům dospělých je přes 65 let.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) byl příchod statisíců lidí z Ukrajiny, které válka vyhnala z jejich domovů, pro ČR velká zkouška. Na pořízení základních potřeb pro začátek života v cizí zemi poskytuje Česko humanitární dávku 5000 korun. Vyplácí ji za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Uprchlíci ji mohou v případě potřeby pobírat i opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců. Podle ministerstva úřady vydaly za půl roku od začátku invaze celkem 1,17 milionu dávek. Vyplatily na nich 5,9 miliardy korun. Ještě před zavedením humanitární dávky mohli uprchlíci získat dávku mimořádné okamžité pomoci.

U úřadů práce se v minulých měsících tvořily dlouhé fronty. Ministerstvo vyzývalo příchozí, aby si zřídili český bankovní účet a dávku si vyřizovali na dálku. Vláda pak prosadila úpravu pravidel. Běženci, kteří mají zajištěné ubytování v zařízeních a v nich mají i základní vybavení, stravu a hygienické potřeby, přestali mít na humanitární dávku nárok.

Ubytování od počátku nabízely domácnosti. Lidé přijali uprchlíky u sebe doma, jiní poskytli své volné byty. Stát jim za to vyplácel solidární příspěvky. Dosud jich poslal 100 200 za 846 milionů korun.

Podporu je možné žádat na ubytování, které má prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Ubytovatelé ho museli poskytnout nejméně na 16 dnů v měsíci. Do konce června mohli měsíčně získat na osobu 3000 korun, nejvýš ale 12 000 korun. Částka za pokoj a celý byt se nelišila. Od července se podpora za poskytnutí celého bytu zvedla. Na jednoho ubytovaného člověka dosahuje 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12 000 korun, na čtyři 14 000 korun a na pět a více osob 15 000 korun.

Příspěvky se také začaly vyplácet jen na byty, které byly předtím prázdné. Opatření má bránit výpovědím a vystěhování nájemníků kvůli snaze získat podporu od státu. Solidární dávka je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu. I toto ubytování se považuje za bezplatné.

„Díky solidárnímu příspěvku podporujeme ty, kdo uprchlíkům nezištně nabízí přístřeší. To je nejlepší způsob podpory pro domácnosti, které mají volné kapacity a chtějí je nabídnout. O solidární příspěvek je stále zájem,“ uvedl ministr. Podle něj úřady zpracování žádosti a vyplácení dávky, kterou je možné vyřizovat jen on-line, zvládají.

Nynější výše solidárního příspěvku platí do konce roku. Poté by ho vláda měla znovu upravit.

Na návštěvě Ukrajiny je dnes ministr školství Vladimír Balaš (STAN), který zde jedná o pomoci ukrajinským žákům a studentům v Česku a možnostech další spolupráce. Na nový školní rok se v Česku do škol zapsalo zatím kolem 57 000 žáků z Ukrajiny. Loni v září nastoupilo podle ministerstva do prvních tříd základních škol zhruba 108 000 dětí a do školek kolem 116 000. Některé školy hlásily kvůli začleňování uprchlíků už na jaře uplynulého školního roku potíže s kapacitou.

Češi vybrali za půl roku na Ukrajinu přes čtyři miliardy, peníze posílají dál

Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál, vyplývá z informací největších organizátorů sbírek. Peníze slouží k pomoci obětem války a uprchlíkům i k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu. Nejvíce peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy. I když podobně jako při jiných mimořádných situacích podpora časem opadá, nemalé částky přibývají ve sbírkách i nyní, půl roku od zahájení bojů. Impulzem pro zaslání peněz bylo třeba nedávné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Za vybrané peníze české nevládní organizace zajišťují pro lidi trpící válkou potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby, zdravotnický materiál, nouzové i trvalé ubytování a další potřeby. Pomáhají také s adaptací ukrajinských uprchlíků v Česku, nezapomínají ani na psychologickou, právní či sociální pomoc, vzdělávání nebo aktivity pro děti. Výtěžek ze sbírky ukrajinského velvyslanectví v Praze zase výhradně směřuje na nákup zbraní, vojenského materiálu a dalšího vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu.

Nejvyšší částka se sešla na účtu SOS Ukrajina společnosti Člověk v tísni, téměř dvě miliardy. Organizace na webu uvedla, že obětem války za uplynulých šest měsíců trvání ruské invaze poskytla pomoc převyšující půl miliardy korun. Pomohla víc než 330 000 lidem, vypravila do země na 50 kamionů a 17 vlaků s humanitární pomocí. Na 200 jejích spolupracovníků se na Ukrajině nyní zaměřuje na distribuci přímé finanční pomoci vnitřním uprchlíkům a dalším potřebným. Chtějí také opravit na 9000 domů, aby se v nich dalo topit.

Na účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze se sešlo přes 1,2 miliardy korun, uvedla na dotaz ČTK mluvčí velvyslanectví Tetjana Okopná. Jen o uplynulém víkendu, kdy si Česko připomínalo sovětskou okupaci, lidé darovali přes 24 milionů korun. Posílali hlavně symbolické částky, nejčastěji 1968 korun. Za vybrané peníze ambasáda ve spolupráci s českým ministerstvem obrany a obrannými experty nakupuje vojenský materiál.

„Samozřejmě, největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev. Avšak během tohoto víkendu vybraný jeden milion amerických dolarů výrazně svědčí o tom, že česká podpora Ukrajině nepolevuje,“ uvedl v pondělí chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví Vitalij Usatyj.

Společnost Post Bellum vybrala skoro 397 milionů korun, což zahrnuje i nefinanční dary. Na Ukrajinu dopravila materiál za 335 milionů korun, hlavně obranný a zdravotnický materiál. „Konkrétně se jednalo o 13 500 neprůstřelných vest, 3467 přileb, 1500 párů bot, 137 dronů, 200 plicních ventilátorů a EKG přístrojů a další zdravotnický materiál za 45 milionů korun,“ uvedla za společnost Petra Dosoudilová. I když podpora sbírky podle ní přirozeně klesá, stále týdně přicházejí dary v hodnotě statisíců korun.

Český červený kříž na svém sbírkovém účtu dosud shromáždil téměř 317 milionů korun. Zhruba 109 milionů už vyčerpal. Pomoc posílá na Ukrajinu a část zůstává v Česku. „Pomoc na území ČR představuje více než 900 palet materiální pomoci od potravin, přes drogistické zboží, dětské pleny, prostředky osobní a intimní hygieny, nové oblečení, sladkosti, jednorázové nádobí až po čisticí a prací prostředky. Kromě materiální pomoci také poskytujeme poradenské služby, ubytování či psychosociální pomoc. Aktuálně připravujeme programy, jejichž cílem je usnadnit uprchlíkům adaptaci na nové prostředí a nové životní podmínky a podpořit socializaci dětí,“ sdělila ČTK za Český červený kříž Miroslava Jirůtková.

Charita ČR vybrala na Ukrajinu skoro 155 milionů korun, z toho během srpna dorazilo na účet bezmála 1,5 milionu, sdělil ČTK mluvčí organizace Jan Oulík. Materiální pomoc směřuje ve spolupráci s partnerskými charitami na Ukrajinu, uprchlíkům do Moldavska i běžencům v Česku. Peníze ze sbírky podle Oulíka také pomáhají provozovat asistenční infolinku v ukrajinštině pro uprchlíky v ČR.

Česká pobočka humanitární organizace ADRA na svém sbírkovém kontě momentálně eviduje přes 98 milionů korun. Od všech dárců shromáždila na pomoc lidem zasaženým konfliktem na Ukrajině zhruba 210 milionů korun, uvedla za společnost Ema Klementová. Zatím ADRA podle ní využila 99 milionů korun, a to na materiální pomoc, evakuaci lidí, domácí projekty v Česku i na finanční příspěvky nejvíc zasaženým rodinám. Kromě pomoci přímo na Ukrajině realizuje ADRA i řadu aktivit pro uprchlíky v Česku - jazykové kurzy, volnočasové aktivity či konverzační setkávání.

Další miliony korun vybrala Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojil také český UNICEF, Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších nevládních organizací a spolků.

Napadení Ukrajiny vyvolalo v Česku bezprecedentní vlnu solidarity a vybraná částka je s přehledem nejvyšší v historii dosavadních humanitárních sbírek. Předchozí rekord - zhruba 1,3 miliardy korun vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě - byl překonán už několikanásobně. Nevládní organizace očekávají, že boje na Ukrajině v nejbližší době neskončí. Chystají proto projekty na zimu a plánují, jak co nejefektivněji pomoci během dlouhé a náročné poválečné obnovy země.

Práci má 107 000 uprchlíků s vízem k ochraně, Jurečka to označil za úspěch

Práci v Česku má 107 000 lidí z Ukrajiny s vízem k ochraně, sdělilo ministerstvo práce. Ministr Jurečka označil zaměstnání vysokého počtu uprchlíků za „velký úspěch“. Podle statistik úřadu práce mělo na konci července v ČR celkem zaměstnání přes 248 900 lidí z Ukrajiny. Je to zhruba o 39 300 víc než na konci února. Za posledního půl roku podle údajů přibylo na českém trhu práce zaměstnaných ukrajinských žen, počet mužů se nezměnil.

Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku získat zaměstnání volně bez překážek, nepotřebují pracovní povolení. Zaměstnavatelé musí jejich přijetí jako u jiných cizinců nahlásit. Týká se to zaměstnání i práce na dohodu.

„Dosud si u nás našlo práci více než 107 000 ukrajinských uprchlíků. Dalších asi 9800 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou nyní úřad práce eviduje jako zájemce nebo uchazeče o zaměstnání,“ uvedlo ministerstvo práce. Opakovaně informovalo, že příchozí obsazují hlavně pozice, které zůstávaly dlouho volné.

Podle ministra práce je počet zaměstnaných vysoký. „Velkým úspěchem je, že se nám podařilo velké množství lidí integrovat na trh práce,“ uvedl Jurečka. Už dřív zmínil, že zaměstnaní uprchlíci začali přispívat svými odvody do sociálního a zdravotního systému.

V únoru evidovaly úřady práce 209 658 zaměstnaných z Ukrajiny. Žen bylo 86 870 a mužů 122 788. S povolením pracovalo 49 393 lidí, se zaměstnaneckou kartou 78 805 a s modrou kartou pro vysoce kvalifikované 212. Zbývajících 86 248 lidí povolení mít nemuselo a hlásili je zaměstnavatelé. V červenci podle statistiky mělo v ČR zaměstnání 248 920 lidí z Ukrajiny. Žen bylo 126 308 a mužů 122 612. S povolením pracovalo už jen 5539 osob. Zaměstnaneckou kartu mělo 76 866 lidí a s modrou kartu 225. Povolení nepotřebovalo 166 236 ukrajinských sil.

Podle ministerstva se část pracovníků po začátku války vrátila do vlasti, nově se pak do Česka dostaly hlavně ženy s dětmi. Statistiky naznačují, že možnosti zaměstnání bez povolení tak mohli využít lidé, kteří už dřív v ČR pracovali s povolením. Jako občané Ukrajiny mohou získat vízum k ochraně. 

Zdroje: