Šéf ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk dal dnes v projevu v dolní komoře polského parlamentu najevo svou účast příbuzným a potomkům Poláků, které za druhé světové války na Volyni zavraždili ukrajinští nacionalisté. Toto gesto může mezi Polskem a Ukrajinou uvolnit napětí panující kolem těchto události před jejich 80. výročím.

Přesně před 78 lety vojáci Rudé armády osvobodili přeživší ve vyhlazovacím  táboře Osvětim/Březinka na jihu tehdy nacistickým Německem okupovaného Polska. V komplexu bylo vyvražděno na 1,1 milionu lidí - Židů, Poláků, sovětských válečných zajatců a dalších. K Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu 27. ledna se ve světě koná řada vzpomínkových akcí, jako každoročně i v samotné Osvětimi.

Desítky Židů během druhé světové války zachránila německá učitelka Elisabeth Abeggová. Dáma, která byla tehdy už ve zralém věku, vedla síť lidí poskytujících ubytování a falešné doklady pronásledovaným. Většina z nich díky této pomoci přežila. Abeggová se narodila před 140 lety.

Adolf Hitler prodává. Smutné, leč pravdivé tvrzení. Tři čtvrtě století po jeho sebevraždě v ruinách Berlína jsou v centru Prahy beztrestně ke koupi masky, hrnky s jeho podobiznou nebo na webu reprodukce jeho obrazů na plátně. Činí se i tuzemské televize, včetně veřejnoprávní ČT, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes.

Před pětasedmdesáti lety byl osvobozen největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Na stejné datum, tedy 27. ledna, připadá i Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Pozvánku na neblaze proslulou konferenci ve Wannsee u Berlína posílal Reinhard Heydrich hlavounům SS a NSDAP z Prahy. Muž z nejvyšších pater nacistické hierarchie byl v té době již čtvrt roku zastupujícím říšským protektorem protektorátu Čechy a Morava a původně domluvenou schůzku ke "konečnému řešení židovské otázky" přesouval na 20. ledna 1942.

Lidí, kterým se podařilo uniknout z pekla Osvětimi-Březinky, není příliš. Mezi ty úspěšné patřili slovenští vězni Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler. Oba si zachránili život a také zpravili svět o hrůze, která se v koncentračním a vyhlazovacím táboře odehrávala. Jejich dramatický útěk začal před 75 lety.

Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Všechno změnila nacistická okupace českých zemí. "Nenávidím pachatele, nikdy bych si s nimi nesedla k jednomu stolu, ale normální Němce mám ráda. Mám tam spoustu přátel a ráda tam jezdím," říká dnes o svém vztahu k Německu.