Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 12°C Polojasno

Schillerová: Obce mohly loni více investovat. Peníze na účtech nejsou jen volné, reagují zástupci měst

Schillerová: Obce mohly loni více investovat. Peníze na účtech nejsou jen volné, reagují zástupci měst
Ministryně financí Alena Schillerová | zdroj: Úřad vlády ČR

Obce a kraje měly ke konci loňského roku na účtech 266,9 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta více. Obce měly na účtech 234,1 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Kraje měly na účtech 32,8 miliardy korun, což je meziroční pokles o osm procent.

Ministryně financí Alena Schillerová upozornila na to, že obce nevyužily všechny peníze, které mohly potenciálně investovat. Šlo o zhruba 12 miliard korun. Zmínila především investice Prahy, která nevyužila podle propočtů MF zhruba 8,8 miliardy korun.

„Chci poukázat na to, že investiční potenciál u mnoha obcí nebyl využit tak, jak mohl být využít,“ uvedla ministryně. Praha má podle ní rekordní zůstatky na účtech zhruba 87,1 miliardy korun. „Vedení Prahy je zadřenou brzdou na krásném automobilu zvaném Praha,“ uvedla ministryně k investiční aktivitě metropole. Dodala, že Praha dlouhodobě a loni v krizovém roce obzvlášť zaostává za investičním potenciálem jiných obcí.

Ministerstvo zároveň odhaduje, že letos daňové příjmy obcí klesnou na 235 miliard korun z loňských 244 miliard Kč. Daňové příjmy krajů by měly zůstat na 71 miliardách korun. Schillerová uvedla, že obce loni získaly dodatečné peníze ze státního rozpočtu za 29,8 miliardy korun a kraje 21,6 miliardy korun. Jde například o podporu sociálních služeb, odměny záchranářům, opatření proti suchu nebo výdaje na školy.

Příjmy obcí a krajů jsou tvořené například penězi ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo krajů na financování sociálních služeb nebo školství.

Obce loni dostaly mimo jiné kvůli dopadům pandemie jednorázový příspěvek 13,4 miliardy korun. Šlo především o dopady vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Ten byl totiž ze zákona vyplácen jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což snižovalo objem rozdělovaných peněz z daní. Obce ale podle ministryně takto přišly dosud jen o 8,3 miliardy korun. V letošním roce budou mít obce i kraje nový kompenzační bonus nahrazený z 80 procent ze skutečných výdajů na bonusy.

Zvýšené náklady kvůli pandemii

Sdružení místních samospráv se ohradilo proti výtce ministryně financí Aleny Schillerové vůči obcím, že v době epidemie koronaviru šetří. Její kritiku považuje za absurdní, protože obce se stále potýkají s ekonomickými dopady epidemie a výpadek v pokladnách jim způsobí i daňové změny. Podle sdružení je logické, že starostové usilující o vyrovnané hospodaření vytvářeli rezervu. V tiskové zprávě to dnes uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.

Polčák v reakci na to uvedl, že „obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku“.

Místopředseda sdružení a starosta obce Křižánky Jan Sedláček upozornil, že většina obcí se potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, hradí dezinfekce, ochranné pomůcky či testy nebo dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má i nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. „Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ doplnil Sedláček.

Zástupci měst: Peníze na účtech nejsou jen volné

Ministryně financí Alena Schillerová o zůstatku na účtech Prahy nebo o kompenzacích výpadku daní nemluví pravdu, míchá hrušky s jablky a snaží se jen zakrýt rozvrat veřejných financí, řekl dnes ČTK náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek. Reagoval na výrok Schillerové, která uvedla, že obce a kraje, včetně Prahy, nevyužily svůj investiční potenciál. Podle Vyhnánka část peněz nepatří magistrátu. Praha je zároveň kraj i obec. „Je to (vyjádření ministryně financí Schillerové) politický útok vedený snahou odvrátit pozornost od rozvratu veřejných financí. Na rozdíl od státu, hlavní město Praha hospodaří velmi konzervativně,“ řekl Vyhnánek.

Zůstatky na účtech podle něho hlavní město drží například kvůli tomu, že potřebuje v budoucnu investovat do velkých staveb, jako je třeba zahájená stavba metra D. „Bez toho, co máme na účtu, bychom to nikdy nepostavili, stát nám na stavbu nedává, platíme to ze svého rozpočtu,“ řekl Vyhnánek. Dalších zhruba 20 miliard, které má město na účtu, patří městským částem, nikoliv magistrátu. Investice se podle Vyhnánka zvýšily proti minulému volebnímu období, kdy v Praze spoluvládlo ANO, jak v procentuálním vyjádření, tak v absolutní částce.

V případě kompenzací daňových výpadků hlavní město od státu stoprocentní kompenzaci nedostalo. Výpadek loni činil něco přes tři miliardy korun. „My dostali asi polovinu. V případě Prahy je stoprocentní kompenzace lež. Pokud paní ministryně trvá na stoprocentní kompenzaci, tak si pro ty peníze rád přijdu,“ řekl Vyhnánek.

Sledovat pouze zůstatky na účtech obcí, nestačí. V případě, že tam peníze mají, ještě to neznamená, že jsou volné. ČTK to dnes řekli plzeňský radní pro ekonomiku David Šlouf a ekonomický náměstek libereckého primátora Zbyněk Karban v reakci na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové. Podle Šloufa by se ministryně musela podívat do schválených rozpočtů obcí, aby viděla, které plánované akce jsou finančně kryté a jaké zbývají městům volné peníze. Plzeň podle něj nemá peníze, kterými by mohla posílit investice. Podobně se vyjádřil i Karban.

„Když má město peníze na účtu, tak to neznamená, že jsou volné, protože, když soutěžíme nějakou akci, tak ji musíme mít finančně krytou,“ uvedl plzeňský radní pro ekonomiku. Doplnil, že město musí mít peníze na účtech nebo ve výhledech rozpočtu. Pokud investice trvá třeba dva roky, tak ji město nezaplatí hned, ale fakturuje se průběžně. „Peníze jsou sice na účtech, ale nejsou volné, protože jsou určené na nějakou akci. Takže vidět peníze na účtu neznamená, že jsou volné. Takže když ministryně říká A, tak neříká B,“ uvedl.

Všechny peníze, které má Plzeň na účtech, jsou podle radního vázané na schválené nebo rozběhnuté investiční akce a město v současné době nemá peníze, jimiž by mohlo posílit investice. „Na zahájení větších investic teď volné peníze nejsou,“ řekl Šlouf. Městu se podle něj navíc propadly příjmy kvůli rozpočtovým opatřením státu a koronavirové krizi.

Liberci za loňský rok zůstane po všech odečtech na účtech podle primátorova náměstka zhruba 180 milionů korun, o kterých by se dalo říci, že je mělo město utratit. „Už ale samozřejmě koukám na další roky a třeba pro letošní rok nám zrušená superhrubá mzda vzala 120 milionů,“ uvedl náměstek a doplnil, že v závěru loňského roku muselo být město v hospodaření opatrnější. „Čekali jsme, jak se to vyvine. Vždyť daňový balíček byl schválený až někde před Vánoci. A to nebyla žádná legrace najednou být pro letošek 120 milionů minus, to není tak úplně málo,“ uvedl. I tak je přesvědčený, že Liberci peníze na účtu ladem neleží. „Dřeme to furt kolem nuly,“ prohlásil.

Zdroje: