Současný stav by měla změnit novela živnostenského zákona, která prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Navržená změna ale vyvolává spory a kontroverze.

A třeba podle poslance Tomia Okamury, který podniká v příjezdovém cestovním ruchu a svým střetem zájmů se ani netají, je návrh "opravdu přímo fatální" a "v podstatě totálně zlikviduje cestovní ruch v České republice".

Medvědi, rybičky a deštníky

Okamura je vedle svého politického působení nadále aktivní jako člen Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Zůstává i jednatelem cestovní kanceláře Miki Travel. Ta se specializuje především na příjezdovou turistiku japonských návštěvníků.

Byl to právě Okamura, kdo aktivně pomáhal prosadit to, aby se činnost turistických průvodců přesunula v roce 2008 z živnosti vázané mezi živnosti volné.

Vedlejším důsledkem toho, že třeba právě pro Miki Travel může levně pracovat neškolený japonský průvodce, je i rozmach amatérských průvodců "zdarma", stejně jako skupiny "lovců turistů", naháněčů s typickými velkými deštníky, slibující bezplatnou prohlídku a výklad o Praze.

"Celkový kolorit příjezdové turistiky je nyní takový, že vedle thajských masáží, rybičkových pedikúr, obřích medvědů a suvenýrů na Královské cestě, je vše podbarveno návalem deštníků před Czech Tourismem na Staroměstském náměstí a na dalších místech a velkým množstvím naháněčů jak na 'free tours', tak na různé projížďky Prahou. Vše je perfektně mafiánsky organizováno," říká Naděžda Wellerová ze Sdružení průvodců ČR.

Návrh na novelu živnostenského zákona předložilo vládě pražské zastupitelstvo, vláda vloni v srpnu souhlasila, letos v březnu zákon prošel prvním čtením a v těchto dnech jej projednávají poslanecké výbory.

"Problém je v nekvalifikovaném výkonu průvodcovských služeb, v poskytování nesprávných, nepravdivých či zavádějících informaci. Dnes může živnost průvodce získat kdokoliv, komu je 18 let a má čistý trestní rejstřík," vysvětlovala před poslanci návrh pražského zastupitelstva radní Hana Kordová Marvanová.

Pokud by novela prošla, průvodce by nově (respektive opět, protože stávající úprava platí až od roku 2008) musel mít buď vzdělání v cestovním ruchu, či doklad o rekvalifikaci, či příslušnou zkoušku.

Zlatou uličku postavil Havel 

Jak taková prohlídka zdarma obvykle vypadá? Zahraniční turisté se o Praze a České republice dozvědí často informace, nad nimiž našinec překvapeně kroutí hlavou.

"Jsou školení podle stejných brožur připravených tak, aby informace turisty určitě zaujaly. Všichni pak opakují například to, že Zlatá ulička na Pražském hradě jsou jen filmové kulisy, protože komunisty neopravované ruiny nechal strhnout Havel a jeho kamarádi filmaři instalovali dnešní kulisy," nabízí příklad Jana Horníková ze Sdružení průvodců ČR.

Další populární části výkladu jsou prý to, že zhruba 20 % Čechů a Češek pracuje v pornoprůmyslu, že Malá Strana se takto nazývá proto, že se tam chodilo močit, nebo že všechny sochy na Karlově mostě jsou kopie, protože všechny originály byly zničeny.

"Česká republika také vede mezi ostatními zeměmi co do počtu osob, které nosí piercing a tetování… Snad jen policie a politici nemají tetování," říká během cesty třeba jeden ze španělských 'průvodců'.

"Jana Husa na Staroměstském náměstí běžně označují za svatého Václava; vysvětlují, že sametová revoluce v roce 1989 vypukla kvůli hladomoru a že Karlovu mostu se říká Karlův proto, že zde princ Charles ztratil snubní prsten," doplňuje průvodkyně Naděžda Wellerová.

Prohlídka "zdarma" obvykle končí tím, že zahraniční turisté přistupují k svému průvodci, děkují mu a do dlaně mu jeden po druhém vkládají bankovky – obvykle zhruba tři sta korun za osobu, případně ekvivalent v eurech.

Turisty v centru města, například u Obecního domu či na Staroměstském náměstí, aktivně lákají naháněči s nepřehlédnutelnými deštníky s nápisy "FreeTours" případně "Tour4Charity" údajně na podporu chudých českých dětí.

Ani jeden z nápisů není pravdivý. Předem se sice neplatí, žádné lístky se neprodávají, s platbou se ale počítá. Peníze, bez jakéhokoli dokladu, mizí v kapse průvodce, který pak větší část zisku odevzdává šéfům.

Pokud jde o nápisy "charita", výtěžek z průvodcovských cest jde údajně na nadaci Chance for Children. Ta za rok 2017 dle účetní uzávěrky přiznává přijaté příspěvky 5,3 milionu korun, výsledkem hospodaření je ztráta 122 tisíc.

Fakt, že má firma řádně nahlášenou charitativní sbírku, je podle magistrátu způsobem, jak obejít pražský tržní řád i kontroly z živnostenského úřadu.

"Finanční škody se odhadují těžko, ale je jasné, že tyto zisky nejsou evidované, není pravděpodobné, že tyto osoby platí povinné odvody a daně. Čisté zisky jsou opravdu obrovské – proto je tu těch 'deštníkářů' tolik. Morální škody v podstatě nikoho v současné atmosféře nezajímají," konstatuje průvodkyně Naděžda Wellerová.

Průkaz jedna, průkaz dvě 

To, že se živnostenský zákon změní tak, jak by si to přáli tuzemští profesionální průvodci, však zdaleka jisté není. Naznačila to debata při prvním čtení i pozměňovací návrh, který zpracoval poslanec ANO Patrik Nacher.

Ten sice připouští, že problém s falešnými průvodci existuje a že městu dělají ostudu, řešení ale vidí jinde.

Navrhuje, aby živnost zůstala volná, ale průvodci by museli viditelně nosit speciální průkazy. A turista by si mohl zvolit, zda si vybere průvodce s I. stupněm (bez kvalifikace) nebo s II. stupněm (s prokázanou kvalifikací).

Průkazy by vydávalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). "Služba průvodce by měla být poskytnuta s odbornou pečlivostí tak, aby turista obdržel vždy správnou informaci o historickém a kulturním dědictví místa, které navštěvuje. Znovuzařazení průvodcovské činnosti mezi živnosti vázané je jednou z nyní projednávaných variant řešení průvodcovské činnosti," říká za MMR mluvčí Veronika Vároši. Variantou je podle ní ale i návrh na prokazování se příslušnými průkazy.

"Navrhovaná povinnost průvodců by v praxi byla snadněji kontrolovatelná, a to bez nutnosti změn v současném členění živností," doplňuje Vároši.

"Změna navrhovaná poslancem Nacherem nic neřeší, naopak upevňuje stávající chaos v incomingu. A to je taky záměr. V podstatě nejde o průvodce zdarma, ale zachování současné nepřehlednosti v příjezdové turistice," je přesvědčena průvodkyně Naděžda Wellerová.

Proti změně jsou například poslanci ODS. "Černí průvodci samozřejmě nezmizí. Regulace nedopadne na ně, ale na ty, kteří to dneska dělají legálně jako volnou živnost," míní poslanec ODS Vojtěch Munzar.

Podle Tomia Okamury by mohlo být důsledkem změny dokonce zdražení zájezdů pro české turisty do zahraničí. Vysvětluje to náročností povinného průvodcovského kurzu.

"Kvůli pěti šesti deštníkářům chceme postihnout statisíce českých turistů cestujících do zahraničí, téměř přes milion asijských turistů, kteří utrácejí peníze a přijíždějí do České republiky. Tak to je tedy opravdu nepoměr," zlobil se Okamura během projednávání novely v prvním čtení ve sněmovně.

Jeho argumentaci ale sami průvodci označují za nesmyslnou a motivovanou jeho vlastními zájmy. Zdůrazňují, že průvodci v zahraničí podléhají legislativě hostitelské země, agentury, které se věnují incomingové turistice se také obvykle neangažují v zájezdech do zahraničí.

"A většina průvodců incommingu se tím živí, zatímco vedoucími zájezdů do zahraničí jsou ve většině případů lidé z různých oborů, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší," doplňuje průvodkyně Jana Horníková.

Je mafie silné slovo? 

Samotný pohled do centra Prahy pak dokazuje, že ani Okamurových "pět šest deštníkářů" neodpovídá realitě. Podle Sdružení průvodců ČR by "osob vydávajících se za průvodce" mohlo být v Praze zhruba 1500 až 2000.

"Není fér, že místní průvodci jsou znevýhodňováni drzouny, kteří neplatí povinné odvody ani daně. Takto úplně přebírají trh příjezdového cestovního ruchu podvodníci, nadnárodní mafie, kterým na naší zemí a kulturním dědictví nezáleží a přišli sem na chvíli rychle zbohatnout," říká Jana Horníková ze Sdružení průvodců ČR.

Deštníkáře zná vedle Prahy například i Český Krumlov, Kutná Hora nebo Karlovy Vary. Služby "zdarma" nabízejí obvykle rodilí mluvčí, především z Itálie, Španělska, ale i Austrálie, Latinské Ameriky a Afriky.

"Mafie je příliš silné slovo, nicméně některé praktiky k tomuto pojmenování mají blízko. Například 'hlídání si svého území' pro poskytování služeb, odhánění konkurence, finanční vypořádání a podobně," podotýká statutární zástupce Prague City Tourism Petr Slepička, který návrat průvodcovské živnosti zpět na vázanou podporuje.

Podle něj je znakem kvalitního profesionálního průvodce nejen slušnost, kvalita služeb, a správná interpretace historických událostí, ale třeba i to, že zná místní předpisy, umí si poradit v případných krizových situacích a umí organizovat provázenou skupinu.

"Profesionální průvodce například také na rozdíl od FreeTours a podobných nevezme sedmdesátičlennou skupinu, protože ví, že to skutečně není zvládnutelné. Stejně tak nestojí se skupinou v silnici, nebrání v prostupnosti chodníků a tak dále," vysvětluje Slepička.

Přístup k průvodcovství se v Česku cyklicky střídá. Do roku 1995 to byla činnost vázaná podmíněná tehdejším Ministerstvem pro cestovní ruch. Do roku 2000 to byla činnost volná, mezi lety 2000 – 2008 opět vázaná, od roku 2008 znovu volná a nyní je na stole novela směřující průvodce opět pod činnost vyžadující odbornou průpravu.

V pravidlech pro činnost průvodců je rozpolcená i Evropská unie. Třináct zemí (mezi nimi třeba Francie, Chorvatsko, Itálie, Řecko nebo Rakousko) reguluje to, kdo může turisty provádět, a kdo ne, zbylé státy EU průvodcovství pojímají jako volnou živnost.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky