Když vám chce někdo sdělit dobrou a špatnou zprávu, zpravidla vám dá vybrat, kterou chcete slyšet dřív.

Tandem Andrej Babiš a Alena Schillerová rovnou jako první vyklopil zprávu dobrou: "Přijdeme se zajímavým řešením, které bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli,“ upozornil na sněmu ANO premiér a šéfka financí upřesnila, že daň z příjmů bude snížena na 15 procent hrubé mzdy.

(Teď odvádí zaměstnanec daň z příjmu ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy = hrubá mzda zaměstnance navýšená o odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. To je 20,1 procenta z hrubé mzdy.)

Jenže důsledkem nižší daně by byl nižší příjem státu o zhruba 100 miliard korun. A tak následovala špatná zpráva: Zaměstnanci, zaměstnavatelé a živnostníci budou platit vyšší zdravotní pojištění, ze současných 4,5 procenta se zvedne na 8,2 procenta. A uhradí ho za celou populaci, tedy také za děti, studenty, důchodce, ženy na mateřské, invalidy, nezaměstnané.

Tyto skupiny obyvatel zatím patří do kategorie státních pojištěnců. Zdravotní pojištění za ně platí vláda z mixu vybraných daní. Letos za ně uhradí 73 miliard.

A jak by to takový systém změnil výplatní pásku? Ministerstvo financí spočítalo, že při mzdě 30 tisíc měsíčně by si zaměstnanec polepšil zhruba o čtyři stovky.

Našinec by si tedy mohl říct 'aspoň něco', a tím věc uzavřít. Jenže zmíněná reforma by nakonec výdělečnou část populace i české zdravotnictví mohla pořádně bolet.

Příliš drahá práce

Vyšší zdravotní pojištění by prodražilo lidskou práci. Za pracovní výkon by tak byl každý víc zdaněn (potrestán). Paradoxně stranou, která se prosadila s heslem 'Nejsme jako oni, makáme'.

Dáda Patrasová? Nedejte se mýlit, v reformě zdravotního pojištění vystupuje Alena Schillerová | zdroj: Profimedia

Česko přitom ve zdanění práce (rozdíl mezi náklady zaměstnavatele na zaměstnance a čistou mzdou zaměstnance) je nad průměrem zemí OECD i Evropské unie (patrné to je třeba tady). Z každých deseti korun, které stojí zaměstnavatele, dostane zaměstnanec na účet jen šest.

Je jasné, že vyšší odvody za zdravotní pojištění by ekonomickou aktivitu v Česku nepovzbudily, ale naopak utlumily. Teď bychom je možná nepocítili, protože na pracovním trhu je přebytek poptávky. Jenže za dva tři roky může být, a nejspíš bude, poměr nabídka-poptávka opačný.

Co víc, Češi stárnou. Podíl ekonomicky aktivních lidí se snižuje, což se naplno projeví po roce 2030, kdy začnou do důchodu odcházet Husákovy děti. V budoucnu by tak podle zmíněné reformy platil veřejné zdravotní pojištění čím dál menší podíl obyvatel. Odvody na zdravotní pojištění by se zvyšovaly a s nimi by rostlo zatížení práce.

Pokud tomu nevěříte, doporučuji přečíst si kapitolu z loňské zprávy OECD věnovanou českému zdravotnictví. Organizace v ní upozorňuje, že péče o starší lidi je čím dál nákladnější a čeští senioři ve věku nad 65 let spotřebují už 45 procent výdajů na zdravotnictví.

Do roku 2050 by se přitom podíl lidí v této věkové kategorii měl zvýšit z 18 na 30 procent a podíl zdravotních výdajů, které ze systému odčerpají, až na 75 procent.

Ještě si myslíte, že je únosné, aby zdravotní pojištění platili pouze zaměstnavatelé, zaměstnanci a živnostníci? Tedy ti samí, kteří už z odvodů hradí průběžný pilíř důchodového systému, a zajišťují tak důchody stávajícím penzistům.

Hledej rozdíly

Teď na zdravotní pojištění přispívají všichni včetně státních pojištěnců, kteří platí daně za svou spotřebu (daň z přidané hodnoty i daň spotřební). Z nich stát část posílá na jejich pojištění.

Schillerová má pravdu, když tvrdí, že zamýšlená reforma by zajistila průhlednější financování zdravotnictví. Bylo by patrné, z jakých peněz je pojištění financováno. A nemýlí se, když připomíná, že v jiných evropských zemích, třeba v Německu, se stát na zdravotním pojištění nepodílí.

Je v tom ale zásadní rozdíl. V těchto zemích platí zdravotní pojištění také důchodci. Strhává se jim ze státní penze. Zdravotní pojištění tak odvádí většina obyvatel. V Česku by podle zmíněné reformy zůstalo celé na bedrech ekonomicky aktivních lidí. A těch je v populaci (zmenšující se) menšina, necelé čtyři a půl milionu lidí.

Kromě toho, jak upozornila Lékařská komora, příjem pojišťoven z odvodů zúžených na ekonomicky aktivní část populace by závisel na momentální 'náladě' ekonomiky – na výši příjmů a zejména zaměstnanosti. Zdraví populace se však ekonomickým cyklem neřídí. Pojišťovny by tedy musely vytvářet velké rezervy. Z čeho?

Pokusný balonek sestřelen

Šéfka financí Schillerová označila chystanou změnu za "reformu daní, která nebude mít v budoucnu obdobu".

Proti jsou však sociální demokraté, jejich odborářský patron Josef Středula, spojenečtí komunisté, pravicová opozice, zdravotníci. Sám Andrej Babiš proto už zařadil zpátečku. "Jsou to nějaké interní debaty zatím, není ani žádný legislativní návrh, nic podobného," bagatelizoval návrh před odletem do Ameriky.

Takže pokusný balonek 'největší daňové reformy' byl sestřelen. Naštěstí.