Pak je možné vývoj udržet měkkými opatřeními. Na diskusi zástupců oboru hotelnictví a gastronomie (HoReCa) a vládních představitelů to dnes řekl epidemiolog Rastislav Maďar.

Rizikové zimní měsíce

Podle Maďara je málo pravděpodobný scénář, že nastane útlum epidemie. „Tomu nevěřím, tak naivní nemůžeme být,“ řekl. Další možností je, že infekce bude postihovat lokální ohniska a kolektivy neočkovaných. Za předpokladu dobré proočkovanosti se ale nebude šířit plošně.

Za poměrně pravděpodobný označil Maďar scénář, že na podzim se zhorší epidemiologická situace a bude stoupat reprodukční číslo. To udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný. Nyní je dlouhodobě pod hodnotou jedna, což znamená, že epidemie klesá.

„Epidemie je rizikovější v zimních obdobích o desítky procent,“ řekl Maďar. Tento scénář počítá s tím, že by se zhoršení situace neprojevovalo v nemocnicích, tedy, že by nemocnice nebyly zahlceny lidmi s těžkým průběhem onemocnění. Pak by podle Maďara bylo možné udržet epidemii pomocí tzv. měkkých opatření, jako je například nošení ochrany úst a nosu, dezinfekce rukou a dodržování rozestupů.

Nejhorší variantou by bylo to, že bude stoupat epidemie a zároveň se to projeví v nemocnicích. Podle Maďara je rizikem, že část nejstarší populace stále není očkována. Potřeba je podle něj přesvědčit i mladší lidi, kteří nevnímají covid-19 jako riziko, aby se očkovat nechali. Podle Maďara například ve Velké Británii klesá průměrný věk hospitalizovaných, v nemocnicích končí kvůli covidu i děti.

Za další riziko označil Maďar variantu delta, která je známá jako indická. „Od momentu importu do země (...) má tendenci za měsíc až dva vytlačit britskou variantu,“ konstatoval. Před touto mutací jsou navíc podle něj chráněni jen lidé, kteří dostali obě dávky očkování.

Prevence a sekvenování

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je potřeba se nyní soustředit na to, jak zabránit dalšímu plošnému lockdownu na podzim. Řekl, že se společně s Maďarem snaží o nastavení automatických záchranných brzd, které by se při zhoršení epidemie spustily.

Podle něj je také potřeba, aby stát dal dost peněz na sekvenování vzorků, což je metoda, která může odhalit mutace koronaviru. Nutný je podle Prouzy také jednotný přístup krajských hygienických stanic. Maďar potvrdil, že cílem je nastavit systém tak, aby se nemuselo plošně zavírat.

Maďar se domnívá, že někteří lidé nyní epidemii podceňují, nenosí ochranu nosu a úst tam, kde je povinná, nedodržují vzdálenosti nebo s cílem vyhnout se karanténě podvádí při cestování a neuvádějí, z které země skutečně cestují. Podle Maďara je ale stále důvod k opatrnosti. Ohniska covidu v Africe podle něj ještě nějakou dobu budou, také některé asijské země na tom s očkování nejsou tak daleko.

Prouza vyzval politiky, aby si jako jedno z hlavních témat pro následující dva až tři roky vzali téma zdraví obyvatel ČR. Podle něj epidemie covidu-19 ukázala, že mnozí Češi nedbají na své zdraví, což má dopady nejen do zdravotnictví, ale i do ekonomiky.

Maďar se domnívá, že by měla vzniknout jedna centrální instituce po vzoru například německého Institutu Roberta Kocha. Měla by poskytovat jednotná odborná stanoviska, být financována státem a zaměstnávat špičkové odborníky.