Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab. Stát totiž zveřejňuje pouze dílčí údaje k jednotlivým firmám, nikoliv však přehled dotací pro celý koncern.

Peníze firmy z holdingu Agrofert inkasovaly, i když podle závěru evropských auditorů i europoslanců je premiér ve střetu zájmů a dotace by dostávat neměly. Podle interpretace SZIF, který zemědělské dotace rozděluje, se ale na tento typ příspěvků rozhodnutí auditorů nevztahuje. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl vzhledem ke svým firmám ve střetu zájmů.

Miliony na jogurt i na salám

Z analýzy Deníku N vyplývá, že loni čerpalo tento typ podpory 66 firem z premiérova holdingu. Výrazně se na celkové získané částce podílely dotace, které firmy dostaly například na inovaci ve výrobě jogurtů, novou linku pro jejich zpracování či na rozšíření sortimentu balených salámů nebo na přidání ořechů do masných výrobků. Z dotačního balíku na podporu vývoje nových produktů loni holding inkasoval 150 milionů, v předchozím roce z této dotace nečerpal nic.

Nejvyšší jednotlivá suma loni směřovala podle serveru mlékárenské společnosti Olma – 64,6 milionu korun. Z této částky byla méně než polovina hrazena z evropských zdrojů, zbytek z českého rozpočtu. Přes 60 milionů korun si loni připsala na účet i společnost Lipra Pork zabývající se velkochovem prasat a zpracováním vepřového masa.

Zatímco Olma celý objem dostala z jednoho dotačního balíku, Lipra čerpala z pěti programů. Třetím největším příjemcem zemědělských dotací z holdingu Agrofert bylo loni jihomoravské Agro Jevišovice, které je v impériu největším příjemcem těchto příspěvků. Mezi úspěšné příjemce evropských peněz se loni zařadily také Kostelecké uzeniny, které v rámci podpory vývoje nových produktů obdržely téměř 50 milionů korun, přičemž stejně jako v případě Olmy byla necelá polovina hrazena z evropských peněz. Společnost Kmotr – Masna Kroměříž inkasovala 37 milionů korun z peněz určených na podporu vývoje nových produktů.

Téměř 42 milionů pak dostala firma zabývající se rostlinnou výrobou Kladrubská, ta už ale čerpala největší částku z přímých plateb na obdělávanou půdu. Právě prostřednictvím tohoto typu dotací s anglickou zkratkou SAPS získává Agrofert dlouhodobě prostřednictvím SZIF největší objem peněz. Za loňský rok obdržel holding podle zjištění Deníku N jen na těchto platbách 362,7 milionu korun. Tato platba na plochu byla loni ministerstvem zemědělství navýšena na 3644 korun za hektar, zatímco o rok dříve činila 3394 korun.

Druhou nejvýznamnější položkou z dotačního seznamu jsou tzv. dotace Greening, z nichž Agrofert loni získal 218 milionů korun. Také v tomto případě došlo za Babišovy vlády ke zvýšení úhrady, loni se zvedla o 129 korun za hektar na částku 2013,64 koruny, píše server. Přes 115 milionů pak inkasovaly na investice do zemědělských podniků, ze kterých holding čerpá pravidelně.

Zatímco v období od roku 2017 do roku 2019 vedla tabulku největších příjemců z Agrofertu společnost Oseva Agri Chrudim, loňský rok celkovým pořadím zamíchal. Největším příjemcem dotací z Babišova koncernu je nově za celou dobu jeho vlády jihomoravské Agro Jevišovice. Tato firma zaměřená na rostlinnou výrobu a chov mléčného skotu získala za uvedenou dobu 168,8 milionu korun. Za ní je společnost Alimex Nezvěstice, která obhospodařuje téměř 5000 hektarů půdy na 39 katastrálních územích a na dotacích získala přes 160 milionů. Většina peněz šla přes dotace SAPS. Stejně tak profituje z udržování luk a polí firma Oseva Agri Chrudim specializující se na produkci osiv, obilovin a luskovin, která také vyrábí krmné směsi. Na dotacích též získala za sledované období asi 160 milionům korun.