Ministr vnitra Milan Chovanec navrhuje změnit ústavu tak, aby držitelé zbraní mohli legálně zasáhnout v případě, že se stanou svědky teroristického útoku. Podle něj to pomůže zvýšit bezpečnost občanů. Policie totiž nemůže být všude, takže je potřeba umožnit aktivním civilistům, aby se mohli zapojit.

Chovancův návrh se však překvapivě setkává s kritikou dokonce i u těch, kterých se týká nejvíce, tedy držitelů zbraní. I když překvapivé je to jen zdánlivě…

"Cílem tohoto návrhu je zvýšení bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Za tímto účelem je třeba komplexně využít veškerých zdrojů, které má stát k dispozici. Východiskem zákona je skutečnost, že ochrana zejména tzv. měkkých cílů nemůže být nikdy plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu, které nemohou být v permanentním dosahu kdykoliv a kdekoliv, kde se vyskytují lidé," stojí v důvodové zprávě. 

Dejte lidu zbraně

Ke stávající možnosti bránit sebe, své zdraví a majetek by se díky novele přidalo "zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky". Kvůli příliš vágní formulaci můžeme jen hádat, co by to ve výsledku – v praktické situaci – mohlo znamenat.

Pokud ale zaspekulujeme, můžeme si to představit takto: V případě, že se stanete svědkem teroristického útoku, ale současně budete mimo ohrožení života (tedy vidíte, jak útočník vjíždí do davu kamionem, ale stojíte opodál, tudíž vašemu životu v danou chvíli nic nehrozé), pokud máte u sebe legálně drženou zbraň, můžete po teroristovi vystřelit.

Chovanec svůj návrh podává jako reakci na nedávné teroristické útoky v Evropě a slibuje, že ho nechá odhlasovat ještě do konce volebního období. Jenže to si ve skutečnosti lze představit jen stěží. Kromě toho, že jde o změnu ústavy (tedy základního zákonu České republiky), během předvolební kampaně bude značně paralyzovaná nejen koalice, ale celá poslanecká sněmovna.

Zavání to volbami

Kabinet Bohuslava Sobotky bude mít co dělat, aby dotáhl věci, na kterých se vláda dohodla, natož aby stihl něco mimo vládní prohlášení. Chovanec to pochopitelně dobře ví, takže o jeho pohnutkách nemůže být příliš pochyb.

Slibem, že stát bude v budoucnu více důvěřovat občanům v otázce bezpečnosti, si před volbami připíše důležité politické body. Zdání, že to myslí s ústavní změnou vážně, vytváří vcelku dobře. Dokonce doba meziresortního připomínkového řízení, ve kterém teď návrh je, se zkrátila na deset dní.

Jenže pak návrh poputuje teprve na vládu a následně do sněmovny, která je už teď neprodyšně zasekaná. Chovancův návrh je navíc poměrně kontroverzní, takže může vyvolat rozsáhlou debatu. Nápad ministra vnitra sice podporují například někteří členové ODS nebo Úsvitu, ke změně ústavy je ale potřeba takzvaná "kvalifikovaná většina", tedy nejméně 120 poslanců.

Buď si je Chovanec stoprocentně jistý, že má potřebné páky, na které by mohl zatlačit, a hlasy získá, nebo blafuje. Pravděpodobnější se jeví druhá možnost. I když vyloučit se samozřejmě nedá, že v tom řada politiků uvidí možnost naklonit si voliče, kteří propadají panické hrůze z teroristické hrozby (v Česku přitom velmi teoretické).

Stačí existující zákony

Na ministra vnitra se mezitím sype kritika ze všech stran. Ministerstvo obrany v čele s Martinem Stropnickým nápad Chovance vysloveně popudil. Resort dokonce označil postup vnitra za nezákonný, protože návrh byl připraven bez jeho účasti, a připomněl, že ochrana územní celistvosti a státnosti je povinností státu. 

Obdobně se proti ústavní změně vyslovila i kontrarozvědka. Podle odborníků z BIS, které citoval server Novinky.cz, by hrozil mimo jiné například útok na konvoje spřátelených armád nebo vznik domobran, které by se pak dokonce mohly proměnit v hybridní hrozbu. 

Podle ústavního právníka Jana Kysely už současná podoba zákona o zbraních a střelivu a trestního zákoníku umožňuje lidem, kteří legálně drží zbraně, v případě ohrožení zasáhnout, aniž by za to byli stíháni.

Podle něj je návrh nejen nadbytečný, ale stát tím navíc dává najevo, že na své povinnosti nestačí. Stát sice podle Kysely nabírá stále nové policisty a zvyšuje jejich pravomoci, ale pak stejně řekne, že by se lidé měli chránit vlastnoručně. Navíc by se tím paradoxně nezvýšil pocit bezpečí, ale naopak by to vyvolalo pocit ohrožení.

Senátor a právník Václav Láska na svém facebookovém profilu zase napsal, že jde spíše o jakousi deklaraci základních principů. Návrh je podle něj spíš namířen proti krokům Evropské unie, která v současnosti usiluje o omezení legálního držení zbraní u obyvatel.

"Státní moc může (a podle mého názoru i má) dát občanům právo bránit život a zdraví své i ostatních. I se zbraní v ruce. Ale delegovat na ozbrojenou veřejnost právo bránit celistvost, svrchovanost a demokratické základy ČR? To je přitažené za vlasy. A trošku se bojím (sledujíc některé diskuze jak na sítích, tak ve veřejnosti obecně), jak by si tohle právo kdo vyložil," podotkl.

Důvěra státu v občany?

Naopak zástupci držitelů zbraní návrh vítají. David Karásek, člen představenstva Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX, soudí, že stát tímto krokem vyjadřuje důvěru ve své občany. "Stát tím dělá určité gesto, říká, že věří svým občanům."

A přidává pro dokreslení jeden příměr. "Je to podobné, jako když někde hoří. Samozřejmě nejlépe požár uhasí profesionální hasiči, ale je dobře, když je v domě hasicí přístroj, který může použít i laik a možná požár uhasí dříve, než se rozhoří. V životě prostě jsou situace, kdy je včasný laický zásah účinnější, než profesionální zásah, který ale přijde pozdě."

I podle něj by se Česko s touto změnou vydalo proti směru, který v současné situaci razí Evropská unie. Podle něj má Česká republika jeden z nejlepších zákonů o zbraních a střelivu a zkoušky a požadavky na držitele zbraní jsou přísné. Excesů, které by mohly hrozit po ústavní změně, se neobává.

"Držitelé zbraní jsou rozumní lidé a nepředstavují v naší zemi bezpečnostní riziko. Nevidím důvod, proč by se kvůli této změně měli najednou začít chovat jinak."

Připouští však, že už podle stávající právní úpravy by občanovi, který by legální zbraní zastřelil teroristu, trest nehrozil. "Jsem přesvědčen, že by v takovém případě nebyl stíhán ani dnes," uzavírá Karásek.