Fuat po celé hodiny trpělivě vysedává na Galatském mostě v Istanbulu. Skončily staré dobré časy, kdy se vody Bosporu jen hemžily rybami. Fuat rybaří už půl století a dnes je stejně jako experti znepokojen poklesem zásob ryb.

Turecký úředník v důchodu patří ke stovkám rybářů, kteří bok po boku vysedávají na březích Bosporu a Zlatého rohu a jejichž postavy jsou pro tureckou megapoli charakteristické.

Avšak tento bukolický obraz skrývá smutnou pravdu: ekosystém Bosporu je ohrožen, zejména neobyčejně rozšířeným chytáním ryb na udici. Rybáři chytají některé ohrožené druhy a nevracejí do moře vylovené mladé ryby.

"Rybařím od patnácti let," svěřuje se pětašedesátiletý Fuat a hází udici do vod Zlatého rohu, jemuž dominuje historická čtvrť Sultanahmet na evropském břehu města. "V minulosti tu bylo mnoho ryb a méně rybářů. Tyto úžasné ryby vymizely kvůli rostoucímu počtu obyvatel a nešetrnému rybolovu," vysvětluje.

Dlouhé hodiny na břehu

Průliv Bospor, který spojuje Černé a Marmarské moře, je v některých obdobích rájem ryb, zejména takových oblíbených druhů, jako je středomořský tuňák, lufara dravá či mořský okoun.

Mnoho rybářů tu zůstává ve dne v noci, popíjejí tu čaj připravovaný v samovarech poblíže malých stánků, kde se prodávají návnady.

Zatímco se velkoměsto velmi rychle proměňuje díky stavební činnosti, tyto rybářské scény se jen málo liší od černobílých fotografií z 50. let minulého století, na nichž jsou zachyceni rybáři s prutem na Galatském mostě, který překlenuje Zlatý roh.

Podle předsedy asociace sportovních a amatérských rybářů v Istanbulu Erola Orkçua počet amatérských rybářů úctyhodně vzrostl s tím, jak se zvýšil počet obyvatel velkoměsta.

Nelegální odchyt mladých ryb

Zásoby ryb však ve srovnání s 80. a 90. lety minulého století poklesly o 50 procent, říká. A situace se zhoršuje, dodává a vyzývá k ochraně mořských ekosystémů.

Na vině je znečištění a nešetrné praktiky rybolovu. "Celých 90 procent ryb ulovených z Galatského mostu je příliš mladých, a to není legální," vysvětluje Erol Orkçu.

"Představte si, že řekněme 100 tisíc rybářů uloví v Bosporu v plné migrační sezóně každý jeden kilogram ryb," říká a stěžuje si, že v Turecku nejsou údaje o tom, jaké má země zásoby ryb.

Navíc mnozí amatérští rybáři své úlovky nelegálně prodávají, aby si tak přivydělali. V zemi je desetiprocentní nezaměstnanost.

Rybáři, mezi nimiž je i několik žen, se považují za symbol města. Šestapadesátiletá Serife Doganová, se závojem na hlavě a ve slunečních brýlích, se pustila do rybolovu na radu svého lékaře, neboť je diabetička. "Přicházím sem ráno a někdy tu zůstávám až sedm hodin, Je to jakási terapie," usmívá se. Dodává, že denně vyloví téměř půl kilogramu ryb, které sní spolu s rodinou a přáteli.

Fuat na Galatském mostě nadává na nekontrolovaný rybolov v Bosporu. "Loví se tu všechny mladé ryby, a to povede k jejich vyhubení," říká.

"Dříve, když se vody průlivu jen hemžily rybami, nachytal jsem někdy osm až devět kilogramů mořských okounů a lufar dravých dlouhých jako moje noha," vzpomíná.

Přes kritickou situaci stále na Galatský most přichází a zůstává tam až deset hodin denně. "Místo abych hrál vrhcáby v kavárně, nachytám dost ryb, abych uživil rodinu. A když mi něco zbude, prodám to," dodává.