Růže místo samopalů: Povstalci jdou do politiky

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

Pro část společnosti je to krok k dosažení trvalého míru, pro jiné je to výsměch do slepých očí spravedlnosti. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), více než půl století vedoucí guerillovou válku s centrální vládou, se na konci minulého týdne přeměnily v politickou stranu a nastoupily cestu k účasti v parlamentních volbách v příštím roce.

Ustavující kongres nové politické strany se konal v hlavním městě Bogotá za účasti 1200 delegátů včetně dvou významných lídrů guerillových jednotek: Rodriga Londoña známého jako Timochenko, a Ivána Márqueze. V průběhu skoro celého týdne se rozhodovalo o klíčových otázkách pro každou novou politickou formaci. Mimo jiné se vybíralo nové logo - dva samopaly zkřížené přes knihu nahradí sociálnědemokratická růže. Delegáti zvolili kandidáty do blížících se parlamentních voleb a zformuloval se základní program.

FARC se jako politická strana nadále nehlásí k metodě ozbrojeného boje, místo toho se definuje jako socialistická strana s ambicemi na to, aby se stala součástí širší levicové koalice a ideálně příští vlády prostřednictvím demokratické volby. Kupříkladu již neodmítá soukromé vlastnictví a nepožaduje tvrdé vyvlastňování půdy, zachovává si ovšem radikální sociální a environmentální apel. A nesouhlasí se současným kapitalistickým modelem společnosti.

Nový název se starou zkratkou

"Rozhodli jsme se přeměnit ve výlučně politickou organizaci, která bude usilovat o dosažení našich cílů legálními prostředky," představil proměnu Timochenko během zahájení kongresu. "To ale neznamená, že bychom se vzdávali našich ideologických základů nebo našich představ o společnosti."

Klíčovou součástí ustavujícího kongresu se stala diskuse o názvu, která se ukázala jako určitý dělící bod mezi dvěma frakcemi. Část významných členů transformujícího se guerillového hnutí navrhovalo významněji se vymezit vůči násilné historii a zcela změnit název strany. Mezi mnoha návrhy si největší oblibu získal název "Nová Kolumbie".

"Dával bych přednost, kdybychom se nazývali Nová Kolumbie, protože mi připadá, že by to vyslalo vzkaz, že se pokoušíme o něco nového. Že jsme válku nechali za sebou," vysvětloval španělské verzi serveru BBC Pablo Catatumbo, jeden z členů nejužšího vedení organizace.

V konečném hlasování delegátů však zvítězila varianta pouze lehce pozměnit název strany (na Revoluční alternativní síla Kolumbie) tak, aby mohla být zachována osvědčená zkratka FARC. Rozhodnutí vyvolalo v zemi nemalou polemiku. "Pro mnoho Kolumbijců zkratka FARC symbolizuje násilí a spáchané zločiny. Jejím zachováním vlastně uráží oběti," shrnuje kritické připomínky analytik BBC Monitoring Luis Fajardo.

Nové politické straně věří jen 12 procent obyvatel

Zachování zkratky, se kterou jsou spojeny tisíce mrtvých, unesených a zmizelých, také představuje vítanou munici pro pravicovou opozici v čele s exprezidentem Álvaro Uribem, jenž kritizuje samotné uzavření mírové dohody s "teroristy" a protestuje proti politické participaci FARC. Příslušnou část dohody, která nástupcům guerillové organizace rezervuje minimálně pět poslaneckých a pět senátorských křesel, se momentálně snaží napadnout ústavní cestou.

Krvavá minulost a nedostatečné odpoutání se od ní bude bezpochyby představovat jeden z hlavních problémů, s nimiž se FARC jako nová politická strana bude muset vyrovnávat. Průzkumy ukazují, že více než tři čtvrtiny Kolumbijců by ji za žádných okolností nevolilo. A důvěru v ni vyjadřuje pouhých 12 procent obyvatel.

Je ovšem třeba zdůraznit, že v současné době prochází celé kolumbijské politické spektrum obrovskou krizi důvěry vzhledem k řadě korupčních skandálů. A 12 procent důvěryhodnosti FARC v srpnovém průzkumu společnosti Gallup je paradoxně pořád vyšší, než míra důvěry v zaběhnuté politické strany. Řadě menších formací na levici hrozí úplné vymazání z mapy a nová, sociálně radikální strana hledající podporu v nejchudších vrstvách, by mohla zaujmout jejich místo.

FARC má ostatně nemalé výhody v podobě silné organizační struktury, léta budovaných vztahů v donedávna ovládaných oblastech a v neposlední řadě stabilní finanční zázemí. Součástí mírové dohody je totiž vyplácení příspěvků na činnost a financování stranického think tanku. Bez ohledu na volební výsledek se navíc po dobu dvou volebních období bude moci opřít o stabilní zastoupení v Kongresu na základě podmínek uzavřeného míru. Může tedy počítat s určitou základnou pro další rozvoj, i když se v nejbližších letech zcela jistě nestane určující politickou silou v zemi.

FARC nejsou první povstalci, kteří se transformují v politickou stranu

Na závěr stojí za to připomenout, že FARC rozhodně není prvním povstaleckým hnutím, které se transformuje ve více či méně regulérní stranu. V zemích, kde podobně jako v Kolumbii trvala dlouholetá a krvavá občanská válka, jde zpravidla o jeden ze zcela zásadních komponentů úspěšného mírového procesu. Takto se z mnohých bývalých revolucionářů, podílejících se často na vyloženě teroristických aktivitách, stali politici. A v některých případech rovnou členové kabinetu - třeba Martin McGuinness v Severním Irsku dlouhá léta působil na postu místopředsedy vlády.

Jistou zkušenost s takovým procesem má ostatně i sama Kolumbie, kde se z menších guerillových skupin M-19 a Lidově osvobozenecké armády (EPL) staly straničky, jež během několika let vypadly z Kongresu a upadly do zapomnění. V následujících dvou volebních obdobích se uvidí, zda stejný osud čeká také mnohem slavnější FARC.

Tagy: zahraničí Kolumbie občanská válka Latinská Amerika války a ozbrojené konflikty FARC

Zdroje: vlastní