Pro část společnosti je to krok k dosažení trvalého míru, pro jiné je to výsměch do slepých očí spravedlnosti. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), více než půl století vedoucí guerillovou válku s centrální vládou, se na konci minulého týdne přeměnily v politickou stranu a nastoupily cestu k účasti v parlamentních volbách v příštím roce.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, čerstvý držitel Nobelovy ceny míru, má za sebou asi nejtěžší období ve funkci. Od neúspěšného referenda o dohodě s marxistickými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) musel usilovně vyjednávat na všech frontách, aby zapracoval argumenty kritiků a zároveň neznepřátelil samotné rebely. 

267 tisíc mrtvých. 30 tisíc unesených. 30 tisíc pohřešovaných. 7 milionů lidí bez domova. Takové jsou hrozivé statistiky nejdelší občanské války v Latinské Americe, která měla po 52 letech naději na ukončení. Sloužit k tomu měla historická mírová dohoda, podepsaná zástupci kolumbijské vlády a veliteli FARC 27. září v Havaně. O osudu této dohody a tím pádem i čtyřletých mírových vyjednávání v neděli rozhodovali kolumbijští voliči, kteří navzdory všem průzkumům i předpokladům mezinárodního společenství dojednaný mír těsnou většinou odmítli.

Rebelové z kolumbijských milicí FARC přizvali novopečenou Miss Universe Paulinu Vegovou k mírovému jednání s vládou.