Dnes je úterý 23. července 2024., Svátek má Libor
Počasí dnes 16°C Oblačno

Aktualizováno: Rusové možná v příštích dnech dobudou Bachmut, připustil šéf NATO

Aktualizováno: Rusové možná v příštích dnech dobudou Bachmut, připustil šéf NATO
Následky bojů v okolí Bachmutu | zdroj: Profimedia

Nelze vyloučit, že ukrajinské město Bachmut v příštích několika dnech padne do rukou Rusů. Je však nutné zajistit, aby to nebyl rozhodující okamžik války, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Zakladatel ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin dnes uvedl, že jeho bojovníci mají plně pod kontrolou východní část Bachmutu. Kyjev zatím na jeho prohlášení nereagoval. O plné ovládnutí ukrajinského města se žoldnéři spolu s jednotkami ruské armády snaží za cenu vysokých ztrát už řadu měsíců.

Šéf NATO Stoltenberg se dnes účastní neformálního jednání ministrů obrany zemí Evropské unie ve Stockholmu. Tématem rozhovorů je především možnost urychlení dodávek munice Ukrajině a návrh společných nákupů zbraní a munice.

Stoltenberg před zahájením rozhovorů reagoval také na úterní zprávu listu The New York Times, podle níž může za loňským útokem na plynovody Nord Stream stát proukrajinská skupina. Stále není jasné, kdo je za útok odpovědný, protože nebyla dokončena vyšetřování zainteresovaných států, uvedl šéf NATO. „Domnívám se, že je správné počkat na konec vyšetřování, než se k otázce, kdo za útoky stojí, vyjádříme podrobněji,“ dodal.

Soud EU zrušil sankce, které unie uvalila na Prigožinovu matku

Unijní soud dnes zrušil sankce, které blok kvůli ruské invazi na Ukrajinu loni uvalil na matku Jevgenije Prigožina Violettu. Soud o vůbec prvním rozhodnutí týkajícím se žaloby někoho z řady příbuzných ruských činitelů nebo oligarchů zařazených na sankční seznam informoval v tiskové zprávě. Pouhá rodinná vazba na člověka spoluodpovědného za ruskou agresi vůči sousední zemi podle soudců k omezení práv na území EU nestačí.

Evropská sedmadvacítka začala bezprecedentně rozšiřovat ruské sankční seznamy loni, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vedle stovek státních, regionálních či armádních činitelů či oligarchů napojených na Kreml se na listinách ocitli i někteří jejich příbuzní. Unie jim zmrazila majetek a zakázala cesty na své území.

profimedia-0760031942 Jevgenij Prigožin | zdroj: Profimedia

Prigožinová na seznamu figurovala od loňského února, neboť je podle Rady EU majitelkou několika firem ze skupiny Concord group založené jejím synem. Proto se podle orgánu reprezentujícího unijní státy podílí na aktivitách souvisejících s omezováním územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Právníci Prigožinové však rozhodnutí zpochybnili a obrátili se na unijní justici.

Podle dnešního rozhodnutí Tribunálu soudního dvora, tedy druhé nejvyšší soudní instance EU, Rada EU dostatečně nedoložila, že Prigožinová firmy skutečně vlastní.

Podle soudu bylo proto pojítko mezi Prigožinovou a jejím synem v době přijetí sankcí „založeno pouze na jejich rodinné vazbě, a proto není dostatečným důvodem pro její zařazení“ na sankční seznam.

Unijní orgány se proti rozhodnutí mohou odvolat k Soudnímu dvoru EU. Podle mluvčího Evropské komise, která sankční seznamy připravuje, unijní exekutiva v současnosti rozhodnutí tribunálu analyzuje.

Se svým nevybíravým jazykem a agresivním vystupovaním na veřejnosti se Prigožin stal jednou z nejviditelnějších tváří ruské války na Ukrajině. Verbuje tisíce vězňů, aby bojovali v jeho jednotkách, a zároveň se nebojí otevřeně pustit do konfliktu s ruským ministerstvem obrany kvůli dodávkám munice, napsala agentura Reuters. Na dotaz médií ohledně verdiktu reagoval ruský miliardář s jistou ironií. „Bohužel jsem nyní na služební cestě na území Donbasu,“ vzkázal prostřednictvím svého tiskového oddělení jen několik hodin poté, co se nechal nafilmovat před tankem s výbuchy v pozadí.

Jak Prigožin uvedl, jeho matka se tento případ snažila vybojovat sama a on nemá v plánu nijak napadnout sankce, které byly uvaleny na jeho osobu a na wagnerovce. „Nehodlám je nijak napadnout, domnívám se, že v tuto chvíli má jejich uvalení plné odůvodnění,“ dodal.

Bojovníci Prigožinovy Wagnerovy skupiny se v posledních měsících soustředí na dobývání východoukrajinského města Bachmut, byť za cenu výrazných lidských ztrát. Prigožin ovšem do svých služeb naverboval i značný počet trestanců z ruských věznic. Příslušníci jeho žoldnéřské skupiny, kteří bývají obviňováni z válečných zločinů, ale nepůsobí jen na Ukrajině, skupina je zřejmě aktivní například také v některých afrických zemích.

Sám Prigožin je terčem unijních sankcí již od roku 2020, a to v souvislosti s působením žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. Jeho dřívější žalobu proti zařazení na seznam unijní soud zamítl. Na listině figuruje také několik předních členů skupiny, ale i Prigožinova žena a syn.

EU zvažuje vyčlenění dvou miliard eur na dělostřeleckou munici pro Ukrajinu

Ministři obrany členských zemí Evropské unie dnes diskutovali o strategii vystupňování dodávek dělostřelecké munice Ukrajině, která zahrnuje vyčlenění dvou miliard eur (47 miliard Kč) ze společných prostředků, oznámil po zasedání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Polovina částky by byla určena na společné nákupy projektilů, druhá na proplácení dodávek zasílaných jednotlivými státy. Podle Borrella má plán širokou podporu, pro schválení je však nutné dál jednat o „nevyřešených otázkách“.

Nedostatek dělostřelecké munice je aktuálně označován za jeden z nejpalčivějších problémů ukrajinské armády, jejíž obrana proti ruské invazi minulý měsíc vstoupila do druhého roku. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v uniklém dopise svým unijním protějškům napsal, že armáda vypálí měsíčně asi 120 000 nábojů, potřebovala by jich však minimálně dvojnásobek. Zásoby západních spojenců Kyjeva se mezitím rychle tenčí.

„Musíme dodávat více, ale dodávky musí být rychlé... Navrhl jsem přístup, který je postaven na třech pilířích,“ řekl na tiskové konferenci po jednání unijních ministrů ve Stockholmu Borrell.

Prvním pilířem je vyčlenění miliardy eur, z níž by členské země dostávaly náhrady za „okamžité“ zásilky munice, které se samostatně rozhodnou poskytnout. Jednalo by se o další využití obranného fondu EPF, z něhož unie dlouhodobě členským zemím hradí část zbraní a munice dodávané Ukrajině. Druhou složkou plánu jsou společné nákupy munice ráže 155 milimetrů skrze Evropskou obrannou agenturu (EDA), které podle Borrella urychlí dodávky a také sníží cenu. Cílem třetího pilíře je zvýšení výrobní kapacity v EU.

„Musíme mít, mrzí mě to, válečnou mentalitu,“ řekl Borrell. „Myslím, že můžu říct, že na tomto postupu byla obecná shoda,“ pokračoval. Šéf unijní diplomacie doufá, že „konkrétní, formální rozhodnutí“ přijde při jednání Rady EU plánovaném na 20. března. 

Zdroje: