Ronald Reagan přednesl svůj památný projev 8. března 1983 na shromáždění Národní asociace evangelikálů v Orlandu na Floridě. Jde o první zaznamenaný případ, kdy označil Sovětský svaz za „říši zla“ (evil empire), a pod tímto názvem také projev vešel do dějin. Samotný výraz „říše zla“ ovšem pochází zřejmě z pera hlavního autora Reaganových projevů a nositele Pulitzerovy ceny Anthonyho Dolana.

Za projev o „říši zla“ někdy bývá označována Reaganova řeč v britské Dolní sněmovně v červnu 1982. Čtyřicátý prezident USA v něm sice hovořil o totalitě a o nevyhnutelném neúspěchu a zhroucení světového komunismu, který skončí na smetišti dějin, termín „říše zla“ nicméně v projevu ani jednou nezazněl.

Studená válka jako boj dobra se zlem

Reagan výslovně odmítal tezi, že Spojené státy a Sovětský svaz nesou stejný díl odpovědnosti za studenou válku a závody v jaderném zbrojení. Konflikt mezi nimi chápal spíše jako boj dobra se zlem. V projevu z 8. března 1983, který se týkal i otázek domácí politiky, Reagan zdůvodňoval rozmístění jaderných balistických raket středního doletu v západní Evropě jako odpověď na to, že Sověti rozmístili nové jaderné rakety ve východní Evropě. Mimo jiné prohlásil:

„Modleme se za spásu všech lidí, kteří žijí v temnotě totalitního zřízení, modleme se, aby i oni objevili radost z poznání Boha. Než k tomu ale dojde, musíme si být velmi dobře vědomi, že právě svou vírou v úplnou nadřazenost státu, hlásáním jeho všemohoucnosti nad osudy jednotlivce a myšlenkou na konečné vítězství svého režimu ve všech zemích jsou ohniskem zla v našem moderním světě. (…) Žádám vás, abyste se v debatách o návrzích na jaderné zmrazení vyvarovali svodům pýchy, pokušení lehkovážně se nad celou věc povznést a obviňovat obě strany stejnou měrou, ignorovat historická fakta a agresivní choutky říše zla a nazývat závody ve zbrojení obrovským nedorozuměním, čímž byste se dostali úplně mimo sféru zápasu mezi správným a nesprávným, mezi dobrem a zlem.“

Sovětský svaz slova o říši zla interpretoval jako důkaz toho, že Reaganova administrativa uvažuje pouze v termínech konfrontace a válečnického antikomunismu. Spojené státy považovala Moskva za imperialistickou velmoc, která se snaží ovládnout celý svět a proti níž Sovětský svaz ve jménu celého lidstva bojuje.

Oteplení vztahů po nástupu Gorbačova

Téměř přesně dva roky po Reaganově projevu se v Sovětském svazu dostal k moci Michail Gorbačov. Došlo k výraznému oteplení vztahů mezi Východem a Západem, oba státníci se dohodli na snížení stavu jaderné výzbroje a v prosinci 1987 podepsali Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu.

Ronald Reagan a Michail Gorbačov na summitu v Reykjavíku v říjnu 1986 | zdroj: Profimedia

Na přelomu května a června 1988 se Reagan setkal s Gorbačovem v Moskvě. Na otázku jednoho reportéra, zda stále považuje Sovětský svaz za říší zla, prezident odpověděl, že už si to nemyslí a že tento termín použil v jiné době.

Třiadevadesátiletý Reagan zemřel v červnu 2004. Posledních deset let svého života trpěl Alzheimerovou chorobou a podle lidí z jeho okolí nepoznával na sklonku života ani své nejbližší. Možná tak ani nezaznamenal, že čtyři roky před jeho smrtí se stal ruským prezidentem jistý Vladimir Putin – muž, který jeho slovům o „říši zla“ nyní dal novou dimenzi.