Po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) o tom informoval premiér Petr Fiala. Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany. Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl novinářům Fiala.

Ruské uznání separatistických republik na ukrajinském území a vyslání armády podle Fialy znamená, že Evropa je krok od války.

„Chtěl bych ubezpečit, že naše země je připravena na nejrůznější varianty vývoje,“ uvedl předseda vlády. Česko je připravené na možnou migrační vlnu i přerušení energetických dodávek z Ruska, dodal.

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro české občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení.

„Zastupitelské úřady ČR v Kyjevě a Lvově jsou nadále v provozu, pobytová povolení se tam vyřizují standardně,“ uvedl Rakušan.

Vnitro podle něj zpracovalo scénáře, jak by Česko postupovalo v případě migrační vlny z Ukrajiny. Plán počítá s několika stupni od zeleného po černý. „V současné chvíli nejsme ještě ani v tom prvním zeleném stupni,“ řekl Rakušan. Zájem o víza podle něj nevybočuje z normálu.

Vláda dnes také schválila mandát pro prezidenta Miloše Zemana na summit NATO, který se pravděpodobně k dění na Ukrajině uskuteční. „Ještě není svolán na konkrétní den a hodinu, ale schválili jsme ho, protože situace se mění v každou chvíli,“ vysvětlil.

Deník N uvedl, že Zeman má podle mandátu za ČR uznání separatistických republik „hluboce odsoudit“. „ČR jej považuje za akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu a za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Česká republika stojí za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích,“ cituje list z dokumentu.

Podle Deníku N není jasné, jak s mandátem naloží Zeman, který dlouhodobě zastává proruské postoje. Podle ředitele hradního zahraničního odboru Rudolfa Jindráka je prezident s obsahem dokumentu seznámen. „Měli jsme připomínky, byly akceptovány,“ uvedl Jindrák.

Expremiér Andrej Babiš, který dnes se Zemanem hovořil, novinářům řekl, že prezident čeká, zda se summit uskuteční. S hlavou státu hovořil o možných motivech ruského postupu. Podle toho, jak Babiš Zemanova slova pochopil, vidí prezident za kroky Ruska vnitropolitické důvody.

Víza pro Ukrajince

Vláda by se v případě zhoršení situace na Ukrajině snažila Ukrajincům, kteří jsou v Česku s krátkodobým vízem, usnadnit cestu k dlouhodobému. Po dnešním zasedání kabinetu to novinářům řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Také podle premiéra Petra Fialy je kabinet připravený se v otázce pobytových povolení pro Ukrajince chovat flexibilně. Na to, aby Ukrajinci s krátkodobým vízem mohli získat dlouhodobé bez nutnosti návratu do vlasti, dnes apelovala například Hospodářská komora.

Komora uvedla, že bez zaměstnanců z Ukrajiny by se v ČR neobešly zejména obchod nebo ubytovací a další služby. Fiala řekl, že vláda je připravená si počínat flexibilně. „Udělat kroky, které zajistí, aby ti lidé mohli zůstat na našem pracovním trhu,“ uvedl. Souvisí to podle něj i s cílem kabinetu otevírat pracovní trh pro lidi z jazykově a kulturně blízkých oblastí.

Rakušan uvedl, že v Česku je asi 200 000 Ukrajinců s dlouhodobým vízem a přibližně 60 000 s krátkodobým pobytovým povolením. První potenciální pomocí těmto lidem v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině by podle něj bylo zajistit těmto 60 000 lidem dlouhodobější pobyt. „Bez toho, aby museli k vyřízení formalit jet do Kyjeva, jet někam na ambasádu či zastupitelský úřad,“ řekl Rakušan.

Kabinet se podle Fialy i Rakušana připravuje vedle možné migrační vlny z Ukrajiny i na variantu, kdy by se Ukrajinci nuceně i dobrovolně vraceli do vlasti. „Spíše zatím ale predikujeme opačný trend v případě konfliktu,“ řekl Rakušan. Česko podle něj musí být připravené operativně reagovat na žádosti Ukrajinců, ale dbát při tom i na bezpečnostní prověřování žadatelů.