• Zkuste ve zkratce popsat svůj příběh

Můj život byl průměrný. Chodil jsem do školy a rodiče pracovali. Když mi bylo osmnáct let, mamince diagnostikovali rakovinu. Otec se vždy o rodinu dokázal postarat. Nicméně máma nemohla pracovat, na invalidní důchod však nedosáhla. Už v tu dobu jsem začínal chápat, že něco není správně. Otec to přestával zvládat a musel vyhlásit insolvenci. Bylo to strašné, ale zvládli jsme to. Táta mi pořád říkal, že musím mít hrdost, že vše má řešení. Dodělal jsem školu dálkovou formou a během studia již pracoval. Věci se daly do normálu.

• Co nastalo po maturitě?

Poznal jsem svoji dnešní manželku. Pořídili jsme si bydlení na hypotéku a žili jako průměrná rodina. Potkalo nás to největší štěstí – narodil se nám syn. Zlom přišel před půl rokem. Jak už to bývá, manželka odešla na mateřskou, a pominu-li směšný rodičovský příspěvek ve výši osmi tisíc korun, zůstal, dá se říct, jen můj příjem. A ten je na Ostravu velice průměrný. Samozřejmě jsme neměli nárok na žádné porodné a začali jsme se dostávat do finančních potíží.

• Jak jste situaci řešil?

Řekl jsem si, že zkusím při práci podnikat. Asi dva měsíce to bylo fajn. Dokud mi jeden pán – zprostředkovatel – nezaplatil nějaké faktury. A to všechno odstartovalo. Naše malé úspory jsem vložil do své firmičky a dneska jsem ve stavu, že nám hrozí odebrání domu. No, a pokud se to stane, tak přijdu i o rodinu. Tak jsem chtěl od politiků poradit, co by dělali oni. Jak by se zachovali. Pár dní už nespím. Tak taková je moje situace.

• V jakém oboru jste podnikal?

Ve stavebnictví.

• A kolik celkově dlužíte?

303 tisíc korun. Prošli jsme všechny úřady, nadace, dokonce, jak jsem již zmínil, jsem kontaktoval politiky. Dnes jsme ve stavu, že na kontě je nula, máme exekuci. Podklad jsem vám zasílal. Plat činí nyní 10 tisíc korun.

• Rodiče vám nemohou s dluhy pomoci?

Jak jsem uvedl, moje máma má rakovinu. U strany manželky je to obdobné s tím rozdílem, že otec je po operaci srdce. Jinak dnes ráno mi volali z banky, že už bylo zahájeno exekuční řízení. Potom jsem přihlížel tomu, jak nám zabavovali auto a nějakou elektroniku. V bance nic nedostanu. Na úřadech také ne. Nemám prostředky na vyhlášení insolvence.

• reakce Babišovy nadace | zdroj: tisková zpráva Jaké politiky jste kontaktoval a s jakým výsledkem?

Kontaktoval jsem snad všechny poslance z ČSSD. A tam byl přístup nejvíce zarážející. Pak jsem zkoušel pana Babiše.

• A jejich reakce?

Na pana Babiše jsem získal od známého telefon. Během prvních zpráv komunikoval úplně normálně. Naléhal, abych mu svůj problém popsal v mailu. Tak jsem to udělal. Doložil jsem i nějaké podklady. Potom přestal komunikovat. Napsal, že mě bude kontaktovat jeho nadace. Ti mi sdělili, ať si vše nechám vzít, že se nezboří svět.

V ČSSD zas chtěli slyšet, jak mne Babiš poslal k šípku. Ale to bych neudělal. Asi chtěli můj příběh využít v předvolební kampani. Když jsem odmítl, komunikace utichla a je na bodu mrazu. Takhle se staví naši politici k lidem v tísni. Ale jak se říká: Karma je zdarma.

• Jak hodláte své problémy řešit?

Nevím. Přemýšlel jsem o sebevraždě, ale jsem na to příliš velký srab. Víte, já nejsem ničím výjimečný, mám jen rodinu, o kterou jsem se chtěl postarat. Náš stát dovolí, aby se u nás podvádělo, kradlo. Nikdo vám ani nepomůže, ani neporadí. Takových lidí jako jsem já, je strašně moc. Chtěl bych hlavně poukázat – jelikož jsem měl tu čest mluvit s našimi politiky – ať jim zase lidé tak moc nevěří.