Při stanovení cen se Česko od příštího roku muselo řídit evropskou směrnicí Euroviněta, která určuje, že měsíční známka musí být maximálně 19 procent ročního poplatku, desetidenní do 12 procent a denní do devíti procent. Celkový výnos z prodeje známek by se měl v příštím roce zvýšit o 1,3 miliardy korun z loňských zhruba 5,8 miliardy.

„Hledali jsme kompromis, jak udržet cenu ročního kuponu na dostupné úrovni a zároveň aby krátkodobé známky mohly být významným příjmem za využití dálniční sítě,“ uvedl Kupka. Roční známka nezdražovala od roku 2012 a podle Kupky zvýšení ceny pouze zahrnuje inflaci za posledních deset let. Národní ekonomická rada vlády radila zvýšení ceny na 3000 Kč.

Do budoucna by se měla cena dálničních známek pravidelně valorizovat tak, aby zohledňovala vývoj inflace. Ceny známky se budou zvyšovat kumulativně, aby se cena stanovila vždy na celé stokoruny.

Evropská směrnice zároveň umožňuje odpustit časový poplatek za používání dálnic pouze bezemisním vozidlům na elektrický pohon nebo vodík. Hybridní vozidla s kombinovaným množstvím emisí do 50 g CO2/km, která dosud jsou zcela osvobozena, budou platit 25 procent sazby časového poplatku. U vozidel v systému časového zpoplatnění poháněných zemním plynem nebo biometanem zůstane míra zvýhodnění na současné úrovni 50 procent sazby.

Ministerstvo chce také zintenzivnit postihování přetížených kamionů. Letos zprovozní sedmou váhu a do konce příštího roku chce mít 12 vysokorychlostních vah.

Aktuálně má tuzemská dálniční síť 1365 kilometrů, z toho je 226 bez poplatku. Za posledních deset let přibylo 226,5 kilometru. Ministr doplnil, že příští rok bude uvedeno do provozu 100 kilometrů nových dálnic a do roku 2025 to má být 200. Celá dálniční síť má být hotová do deseti let.

Dálniční poplatky v Česku byly zavedeny od 1. ledna 1995. Zpočátku se požívaly nalepovací známky, od roku 2021 byly kupony nahrazeny elektronickými známkami.