Předáci zmiňují zamýšlené snížení sumy na platy ve veřejném sektoru, obnovení nemocenského pojištění zaměstnanců, zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů či pozdější odchod do penze a snížení nových důchodů. 

Vedení nejsilnějšího odborového svazu KOVO podle svého předáka Romana Ďurča začíná prosazovat v podnicích vyhlášení stávkové pohotovosti. Vyzývá k ní i ostatní svazy.

„Neslyšeli jsme slovo o tom, jak vláda inflaci sníží, návrhy, které se přinášejí, inflaci zvýší,“ řekl Středula. Přeřazení některých položek do nižší sazby daně z přidané hodnoty podle něj nepřinese snížení cen pro konečného spotřebitele. „Tato ‚deforma‘ se řítí plnou parou proti zaměstnancům a proti důchodcům, naprosto jednoznačně,“ uvedl odborový předák.

Odbory podle něj také nesouhlasí s návrhem, podle kterého by mělo být pro zaměstnance zavedeno nemocenské pojištění se sazbou 0,6 procenta. „V materiálu argumentují, že došlo ke snížení odvodů na nemocenské pojištění na straně zaměstnavatelů v souvislosti se zrušením karenční doby, ale navýšení teď nejde na stranu zaměstnavatelů, ale na stranu zaměstnanců,“ řekl Středula.

Zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům od daní podle Středuly povede v důsledku k tomu, že je zaměstnavatelé přestanou poskytovat.

ANO kritizuje vládní opatření, návrhy ohledně penzí podle hnutí nejsou reformou

Představená vládní opatření považuje první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček za popravu živnostníků. Kabinet podle něj také „odrbe“ důchodce. Hnutí naopak souhlasí s vyšším zdaněním neřestí či s oceněním náročných profesí. Havlíček to napsal ČTK. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové představené návrhy úprav penzí nelze nazvat reformou, chybí jakékoli výpočty, analýzy či legislativní podklady.

„Je to poprava živnostníků. Je nepřijatelné zvýšit o 70 procent minimální sociální odvody, přičemž další rána pro některé z nich je zvýšení DPH ze služeb a řemesel,“ uvedl Havlíček. Podniky podle něj budou méně konkurenceschopné. „Vyšší daně z příjmů povedou k větší optimalizaci a snížení kompenzací za emisní nesmysly, které tato vláda podpořila v EU, je rovněž těžko uvěřitelné,“ poznamenal.

„DPH mohlo dopadnout hůř, ale operaci vůbec nechápu. Zboží se nezlevní, stát přijde o jednotky miliard. Souhlasíme s vyšším zdaněním hazardu, tvrdého alkoholu nebo tabáku. Souhlasíme i s oceněním náročných profesí,“ dodal bývalý ministr dopravy a průmyslu a obchodu.

Zásadní část úspor státu má tvořit omezení dotací. Podle Schillerové je otázkou, kde konkrétně se bude spořit, zda například ve školství nepůjde o investice na vysoké školy či výstavbu škol a školek, u dopravy na výstavbu infrastruktury či opravy mostů a železnic.

Vláda se rozhodla zrušit 22 daňových výjimek. Navrhuje mimo jiné omezit slevu na dani na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku či zrušit školkovné, tedy slevu na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Podle Schillerové se za předchozí vlády ANO a ČSSD podařilo snížit výjimky v hodnotě 19,7 miliardy korun, nyní to má být pouze 7,6 miliardy.

Zvýšení daně z příjmu právnických osob od roku 2025 na 21 procent ze současných 19 procent podle Schillerové státu nevynese 22 miliard korun, jak předpokládá. Firmy podle bývalé ministryně financí změní své chování, začnou optimalizovat daně, případně některé změní sídlo. Kritizovala také zvýšení daně z nemovitosti.

Co se týče penzijní reformy, Havlíček hovořil o „odrbání“ důchodců. Schillerová míní, že by se návrh neměl ani nazývat reformou. Souhlasí s odchodem lidí v náročných profesích dříve do penze, neexistuje ale podle ní žádný seznam daných odvětví.

Tisková konference koalice trvala zhruba dvě a půl hodiny. Podle Havlíčka byla velkou ostudou. „Hodinu plkání o ničem a to podstatné si nyní všichni dohledávají,“ uvedl. „Jsem velmi zklamaná z toho, co jsem dneska viděla. Velmi zdlouhavou, plytkou konferenci s neurčitou prezentací, velice těžko jsme dostávali k informacím,“ doplnila Schillerová.

Podnikatelé: Opatření v balíčku jsou neefektivní či přímo škodlivé

Za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst považuje Asociace malých a středních podniků opatření na ozdravění veřejných financí, které představila vláda jako součást takzvaného konsolidačního balíčku a které mají dopadnout i na malé a střední firmy a živnostníky.

„V návrzích postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušení celého podnikatelského prostředí, což každý podnikatel v okamžiku zvyšování daní a ‚utahování opasků‘ oprávněně předpokládá,“ uvedl předseda představenstva asociace Josef Jaroš.

Na živnostníky podle něj rozhodně nikdo nedoplácí. „Odmítáme nepodložené informace, že živnostníci hromadně ‚přepadají‘ z důvodu nízkých důchodů do systému dávek a státních podpor,“ dodal k navrhovanému zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných.

Balíček má zvýšit odvody živnostníků. V letech 2024 až 2026 se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění bude zvyšovat o pět procentních bodů ročně ze současných 25 procent průměrné mzdy. Živnostníci také budou nově platit pojistné nejméně 55 procent základu daně místo současných 50 procent. Živnostníci tak příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun.

Zvýšení korporátní daně z příjmu může podle Jaroše sice krátkodobě přinést zvýšený příjem státu, z dlouhodobého hlediska jej považuje za škodlivý a podvazující ekonomický růst a konkurenceschopnost firem. Ty jsou již dnes zatížené obrovskými náklady na práci a nyní budou čelit i zvýšení daně z příjmů, podotkl.

Pracovnímu trhu ani firmám podle něj rovněž nijak neprospějí další zásahy do dohod o provedení práce, jejichž využití fakticky likviduje zákazem kumulace a nutností evidence. Podnikatelé očekávají především snahu o zjednodušení pracovněprávní agendy, a nikoliv vymítání veškerých modelů mimo klasických, a v ČR pro zaměstnavatele velmi nákladných, pracovních poměrů, poznamenal Jaroš.

Vládní konsolidační balíček má snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Přinese zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech.