Bolsonarovi příznivci asi na třech stovkách míst v zemi od noci z neděle na pondělí protestovali proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž Bolsonara těsně porazil levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ve středu Bolsonarovi příznivci demonstrovali v některých městech i před kasárnami, kde vyzývali k zásahu armádu.

„Chci vás vyzvat: přestaňte blokovat silnice. Nezdá se mi to jako legitimní forma protestu. Jiné manifestace, které se konají po celé Brazílii, na náměstích... jsou součástí demokratické hry,“ řekl ve středu Bolsonaro. „Jsem s vámi a jsem si jistý, že i vy jste se mnou. Moje žádost se týká silnic. Pojďme je odblokovat pro dobro našeho národa,“ dodal.

Prezident v projevu nicméně nijak nekritizoval ani demonstrace před kasárnami, na nichž jeho příznivci žádali, aby armáda zasáhla proti budoucí levicové vládě, a „zachránila tak zemi před komunismem“. Bolsonaro se v minulosti pozitivně vyjadřoval o diktatuře z let 1964 až 1985 i puči, který v roce 1964 svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Podle Bolsanara tehdy armáda v době studené války zachránila zemi před komunismem.

V nedělním druhém kole prezidentských voleb zvítězil Lula s 50,9 procenta hlasů, Bolsonaro dostal 49,1 procenta. K výsledkům voleb se prezident vyjádřil až po téměř dvou dnech. Mezitím jeho příznivci už od noci na pondělí začali blokovat silnice a dálnice, v noci na dnešek bylo v zemi stále aktivních na 150 blokád v 16 z 26 brazilských států i v oblasti federálního distriktu brazilské metropole. Už v pondělí večer totiž nejvyšší volební soud nařídil policii, aby silnice uvolnila, a stanovil pokuty pro majitele firem, jejichž řidiči se s auty blokád účastní. Podle vedení policie se podařilo od pondělka ukončit přes 500 blokád a bylo rozdáno na 900 pokut.

Bolsonaro se vyjádřil k výsledku voleb až v úterý. V krátkém projevu řekl, že bude dodržovat ústavu. Vítězi voleb Lulovi ale nepogratuloval a prohlásil, že podporuje nenásilné protesty. Šéf Bolsonarova kabinetu Ciro Nogueira v úterý uvedl, že mu prezident dal svolení, aby zahájil proces předání moci. Jednání by měla začít dnes, Lula se úřadu ujme 1. ledna. Porážku už v pondělí přiznal i viceprezident Hamilton Mourao, který slíbil rovněž předat svůj úřad Geraldovi Alckminovi, který byl zvolen novým viceprezidentem.

Ve středu do ulic vyšly desítky tisíc příznivců současného krajně pravicového prezidenta. Někteří se shromáždili před velitelstvími armády například v Riu de Janeiro či v největším městě Sao Paulo a žádali zásah proti vítězi voleb, které označují za podvod. Nesli různé transparenty a volali „Armádo zachraň Brazílii“.

Bolsonaro může příští rok čelit trestnímu stíhání, míní analytici

Bolsonaro může příští rok čelit trestnímu stíhání a posléze skončit i ve vězení, domnívají se analytici, které oslovila agentura AFP. Prezident, jehož 1. ledna 2023 vystřídá ve funkci Luiz Inácio Lula da Silva, čelil během čtyřletého mandátu řadě obvinění, mimo jiné kvůli laxnímu přístupu k pandemii covidu-19, šíření falešných zpráv, ale i obviněním ze zločinů proti lidskosti či z genocidy domorodého obyvatelstva.

„V budoucnu mám tři možnosti: jít do vězení, být zavražděn, nebo vyhrát (volby),“ prohlásil Bolsonaro loni v létě. „Ale můžete si být jistí, že do vězení nepůjdu,“ dodal tehdy brazilský prezident.

Kvůli odmítání koronavirových opatření a zpochybňování vakcín proti covidu-19 podaly na Bolsonara nevládní organizace a různá sdružení i stížnosti k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), v nichž ho viní ze zločinů proti lidskosti a z genocidy indiánů. Ze stejného důvodu dorazilo také do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení Bolsonara. Loni v říjnu vyšetřovací komise horní komory parlamentu schválila svou zprávu, v níž obvinila Bolsonara a dalších sedm desítek osob, včetně prezidentových synů, z několika deliktů, mimo jiné i ze zločinů proti lidskosti, a to kvůli chování za pandemie covidu-19. Zprávu pak předala generálnímu prokurátorovi.

Bolsonara ale dosud před trestním stíháním chránila imunita a také generální prokurátor Augusto Aras a předseda dolní komory parlamentu Arthur Lira, který žádosti o sesazení prezidenta nepostoupil do projednávání. To se ale může změnit v lednu, kdy Bolsonaro ztratí imunitu a bude moci být souzen nižšími soudy, nikoli už jen nejvyšším soudem jako dosud.

Podle analytiků citovaných AFP ale jakýkoli proces s Bolsonarem může trvat roky. Po tu dobu ho také před vězením ochrání verdikt nejvyššího soudu z listopadu 2019, podle něhož nesmí nastoupit výkon trestu odsouzený, který nevyčerpal všechny možnosti odvolání. Díky tomuto rozhodnutí byl tehdy z vězení propuštěn i exprezident Lula, který tehdy strávil rok a sedm měsíců za mřížemi kvůli odsouzení za korupci. Všechny verdikty vůči Lulovi posléze zrušil nejvyšší soud, mimo jiné kvůli podjatosti soudce.

Po Bolsonarově prohře v prezidentských volbách média také spekulují o tom, co bude tento sedmašedesátiletý politik nyní dělat. Před volbami podle AFP prohlásil, že v případě prohry odejde z politiky. „Zdá se mi nepravděpodobné, že by politiku po volbách opustil. Vidím jeho budoucnost podobnou, jako zvolil Donald Trump, který stále značně ovlivňuje americkou politiku navzdory své volební porážce v roce 2020,“ míní politoložka Mayra Goulartová z univerzity v Riu de Janeiro.

Zpravodajský server G1 ve středu informoval, že Bolsonaro po konci prezidentského mandátu získá funkci v Liberální straně (PL), která je od loňska jeho domovskou stranou. Její předseda Valdemar Costa mu podle serveru G1 už slíbil místo „poradce“ v PL a shání pro něj kancelář v centru brazilské metropole. Z ní pak bude podle tohoto zdroje řídit politickou opozici vůči novém prezidentovi Lulovi.