Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Pekarová v reakci na twitteru uvedla, že poslanci prezidenta přehlasují.

Veto Miloše Zemana je zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lán.

Její ředitel Miloš Balák byl za manipulace s veřejnými zakázkami odsouzen a prezidentem omilostněn. Proto jsme se rozhodli využít peníze smysluplněji. Veto přehlasujeme.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 3, 2022

„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů,“ napsal Zeman. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,“ dodal Zeman.

V roce 2020 sněmovna schválila návrh někdejší vlády Andreje Babiše (ANO) s podporou opoziční SPD na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček vetuje. Premiér mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné. 

Prezident republiky Miloš Zeman využil ve středu dne 2. listopadu 2022 své pravomoci stanovené v čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR a vrátil PSP ČR zákon, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022.⁰
Podrobnosti zde: https://t.co/r7aNlJZFz3

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) November 3, 2022

Poslanci budou muset nyní Zemanovo veto přehlasovat většinou 101 hlasů, vládní koalice má k tomu k dispozici 108 poslanců. Stát se tak musí na řádné sněmovní schůzi, poslanci by se tak novelou zákona mohli zabývat od 15. listopadu.

Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že vládní většina veto přehlasuje. Zemanův krok ho nepřekvapil, protože hlava státu má některé odlišné názory na hospodářskou a rozpočtovou politiku. „Jsem přesvědčen, že novela odpovídá reálné situaci a výzvám, na které musíme reagovat,“ uvedl dnes premiér. Zmínil v té souvislosti rozpočtové nároky na pomoc lidem s inflací a cenami energií.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes uvedla, že poslanci veto prezidenta přehlasují. Podle ní je veto Zemana zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lány. Té poslanci na letošní rok odebrali 30 milionů korun kvůli tomu, že v jejím čele stojí Miloš Balák, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman mu ale dal milost a Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal. V říjnu na svůj post rezignoval, odejde na konci roku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že zrušení superhrubé mzdy se začalo uplatňovat až v roce 2021. „Prezidentovo zdůvodnění veta by bylo validní až při vetování rozpočtu 2023. O skutečných důvodech veta novely rozpočtu 2022 můžeme jen spekulovat,“ uvedl. Veto nepovažuje za velkou překážku a očekává, že ho koalice přehlasuje. „Cílem je, aby novelizovaný rozpočet, který přináší desítky miliard Kč navíc na pomoc s cenami energií, platil co nejdříve,“ dodal.

A.Babiš slíbil M.Zemanovi, že zrušení superhrubé mzdy bude platit 2 roky. Svůj slib nedodržel. Na Hradě by se měli naučit počítat roky, v každém případě by snížení daní platilo v roce 2021 a 2022. Můžeme jen spekulovat, jaké jsou skutečné důvody veta novely rozpočtu 2022.

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) November 3, 2022

Novela zákona o rozpočtu navyšuje jeho schválený schodek z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Vláda s návrhem navýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně navyšuje příjmy rozpočtu vlivem vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.

Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Opozice naopak hospodaření vlády kritizuje. Podle opozičního hnutí SPD vláda zbytečně zadlužuje zemi, podle hnutí ANO vláda rezignovala na úspory.

Navýšený rozpočet přidává například 38 miliard na boj s vysokými cenami energií pro firmy i domácnosti. Přidává sedm miliard například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče. Z rozpočtu prezidentské kanceláře odebírá 30 milionů korun na lesní hospodářství.