Sčítání hlasů bylo velmi dramatické. První výsledky, které se začaly objevovat krátce po nedělním uzavření volebních místností ve 21:00 SEČ, totiž ukazovaly náskok pravicového Bolsonara o několik procentních bodů. Jak se zvyšoval počet sečtených obvodů, začal se Bolsonarův náskok snižovat, a nakonec se poměr obrátil. Pro Lulu hlasovalo zhruba o dva miliony lidí více než pro Bolsonara, celkem se hlasování mohlo zúčastnit 156 milionů voličů. Volební účast činila 79 procent, podobně jako v prvním kole 2. října.

Nový prezident krátce po oznámení výsledků pronesl v Sao Paulu projev ke svým příznivcům, ve kterém řekl, že názorově rozdělená země nyní potřebuje jednotu a mír, a slíbil, že bude neúnavně bojovat proti rasismu, předsudkům a diskriminaci. „Budu vládnout 215 milionům Brazilců... a ne jen těm, kteří pro mě hlasovali. Nejsou dvě Brazílie. Jsme jedna země, jeden národ - skvělý národ,“ řekl vítěz voleb.

Lula rovněž zmínil, že mezi jeho hlavní cíle bude patřit boj proti chudobě a že se soustředí i na to, jak ochránit Amazonii a zabránit dalšímu odlesňování. „Brazílie i celá planeta potřebují, aby Amazonie byla živá a dýchala. Strom, který stojí, je mnohem cennější než ilegálně vytěžené dřevo,“ řekl Lula.

Lulovi krátce po oznámení oficiálních výsledků začali gratulovat politici z celého světa. Jedním z prvních byl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se Lulovým vítězstvím „otevírá nová kapitola v dějinách Brazílie“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že nová hlava Brazílie zvítězila ve „svobodných, spravedlivých a důvěryhodných volbách“. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na twitteru napsal, že Lulova výhra přinese „humanismus a rovnost“. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze výhra levicového kandidáta znamená „pokrok a naději“.

Rychlost, s jakou do Brazílie začaly proudit gratulace novému prezidentovi, podle deníku The Guardian napovídá, že se světoví politici snaží odradit poraženého kandidáta Bolsonara od toho, aby začal zpochybňovat výsledky. Bolsonaro se zatím k výsledkům nevyjádřil.

Souboj mezi sedmašedesátiletým Bolsonarem a o deset let starším Lulou byl velmi vyhrocený. Zatímco Bolsonaro čelil časté kritice kvůli populismu a opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa, před Lulou zase varovali někteří investoři a podnikatelé, podle nichž levicový kandidát nemá konkrétní ekonomický plán.

Lula se úřadu ujme v lednu, předtím zastával funkci prezidenta už v letech 2003 až 2010. Jeho zvolení do nejvyšší ústavní funkce je pro něj velkým návratem na politické výsluní zejména poté, co mu pověst poškodilo několik korupčních kauz, kvůli kterým strávil rok a půl ve vězení. Bolsonaro je prvním prezidentem od 90. let, který ve volbách neobhájil mandát a musí úřad opustit po jednom volebním období.

Lula se stane dalším levicovým prezidentem zvoleným v posledním roce v Latinské Americe. Letos si například Kolumbijci vybrali poprvé v historii do nejvyššího úřadu levicového politika, loni vyhráli levicoví kandidáti prezidentské volby též v Peru, Chile či Hondurasu. Levicové hlavy státu mají už několik let i Mexiko a Argentina, autoritářské levicové vlády jsou na Kubě, ve Venezuele či Nikaragui.