Proč už se v Číně nevyplatí korupce?

MAGAZÍN - Magazín autor: pal

Když někteří politologové tvrdí, že existují země, kde korupce pomáhá domácí ekonomice, mají na mysli hlavně Čínu. Místní ekonomiku totiž stále svazuje velké množství nejrůznějších předpisů a nařízení. Placení úplatků výměnou za vydání nějakého povolení tu vytváří alespoň zdání volného trhu. Poslední dobou se ale i v této zemi vláda snaží korupci vymýtit. 

Korupce byla po dlouhou dobu součástí čínského životního stylu. Ilustrační foto

Korupce byla po dlouhou dobu součástí čínského životního stylu. Ilustrační foto,zdroj: ThinkStock

Čína zahájila svůj přechod k tržnímu hospodářství v roce 1970 a to za situace, kdy v zemi panovala totální státní kontrola a velmi omezený byl i mezinárodní obchod. Tehdy také ve velkém rostla korupce a jen málokdo to považoval za vážný problém, který by ohrozil domácí ekonomiku. 

Až současný prezident Si Ťin-Ping zahájil tažení proti korupci, a to s ohledem na snahy o ekonomickou transformaci země a její integraci do světové ekonomiky.

Proč korupce neměla negativní vliv v Číně

Ekonomové, kteří zkoumali dopady korupce, došli k závěru, že má nepříznivý vliv na růst domácí ekonomiky. První studie, zveřejněné už před dvaceti lety, ukázaly, že vyšší míra korupce vedla k pomalejšímu hospodářskému růstu a nižšímu objemu soukromých investic.

To ovšem neplatilo pro veřejné investice, možná proto, že velké projekty, týkající se např. infrastruktury, vytvářejí dostatek příležitostí pro úplatky a jejich počet se tím pádem nesnižuje.

Čína je ovšem velmi zvláštní zemí, a v tomto ohledu „plave proti proudu“ Korupce se tu dlouhá léta vyplácela. Mohou za to dva charakteristické rysy čínského hospodářství.

Za prvé, rychlý hospodářský růst Číny byl poháněn nezvykle velkým objemem veřejných investic, které korupce nepříznivě neovlivnila. Za druhé, v přísně organizované čínské společnosti se vytvořila dobře organizovaná korupce.

Rozdíl mezi chaotickou a organizovanou korupcí

Ekonomové Andrei Shleifer a Robert Vishny tvrdí, že tento druh korupce je méně škodlivý než tzv. chaotická korupce, kterou bylo možné nalézt v zemích bývalého Sovětského svazu v dobách tzv. přechodu.

V Číně podnikatelé vědí koho podplatit a kolik zaplatit a mohou si být jistí, že výměnou za to, dostanou požadovanou zakázku. V chaotické formě korupce tato jistota podnikatelů chybí.

Navíc korupce v Číně je na denním pořádku a týká se jak armády, vlády, tak úředníků i některých investigativních novinářů.

Někteří vysocí čínští úředníci vlastní přes rodinu a přátele nemalé podíly v různých firmách a paradoxem je, že hodnota těchto firem stoupla, krátce po tom, co se v Číně provalilo, že je napojená na konkrétního mocného úředníka.

Korupce v Číně začíná být problémem

Jak se ale Čína pomalu zapojuje do mezinárodní a integrované ekonomiky, stává se všudypřítomná korupce překážkou a zemi spíše škodí.

V Číně totiž ustupuje státem řízené hospodářství a naopak roste význam hospodářství, které vychází z potřeb trhu.

Velká vlna zatýkání a obvinění z braní úplatků ovšem nestačí k trvalejšímu vypořádání se s korupcí. Bude tedy především potřeba omezit byrokracii a deregulovat ekonomiku.

Hlavní výzvou čínské politiky bude to, aby vládní úředníci akceptovali rostoucí podnikatelskou třídu, zatímco budou dál pokračovat reformy ekonomiky a podpora rozvoje soukromého sektoru.

Tagy: Čína zahraničí čínská ekonomika korupce a úplatkářství

Zdroje: Project Syndicate