Než Evropané osídlili Austrálii, žily na tomto kontinentě miliony koalů. V důsledku intenzivního lovu a masivního kácení blahovičníkových lesů byly stavy i životní prostor těchto vačnatců zdecimovány takovým způsobem, že byli už v roce 1937 zařazeni na seznam chráněných druhů.

Před ničivými požáry, které Austrálii zasáhly před několika měsíci, zde žilo ve volné přírodě asi 80 tisíc těchto zvířat, převážně na východním pobřeží. Experti odhadují, že jich asi třetina přišla v plamenech o život.

Koalové skvěle šplhají a většinu svého života tráví na stromech, kde se stravují, spí, páří a vychovávají potomstvo. Třebaže roztomilé zvířátko s hustou srstí (aby ho při sezení netlačily větve do zadečku) připomíná plyšového medvídka, je to vačnatec - podobně jako klokan. Aktivní je převážně v noci, i když je otázka, zda slovo "aktivní" je v tomto případě namístě: Koalové totiž spí 18 až 20 hodin denně.

Důvodem nutnosti si pořádně pospat je jejich strava. Koalové totiž baští téměř výhradně listí určitých druhů blahovičníků (nebo chcete-li eukalyptů), na nichž žijí. Na toto lupení se podle všeho specializovali až poté, kdy eukalyptovým hájům ustoupily předchozí deštné pralesy.

Listy blahovičníku jsou velmi chudé na živiny - a navíc jedovaté. Před konzumací proto koalové očichají obsah jedu v listech a vybírají si ty nejméně jedovaté. Těch pak spořádají denně až půl kila. Kvůli této stravě musí ale jejich zažívací trakt skutečně jet na plné obrátky, což je stojí spoustu energie. A tak musí tato sympatická zvířátka kvůli pomalému metabolismu většinu svého života (v zajetí se dožívají kolem osmnácti let) prospat – v bezpečí korun stromů.