"Říkáme tomu covid-déchets (koronavirové odpady)," cituje deník The Guardian potápěče Joffreye Peltiera, který vede neziskovku Opération Mer Propre (Operace čisté moře), čistící Francouzskou riviéru od odpadů. Letos tito uklízeči svou operaci nazvali příznačně COVID-19.

Organizace na svém facebookovém účtu zveřejňuje snímky, které ukazují, jak lidé nakládají s korona-odpadem.

Roušku nebo rukavici pohozenou na ulici odnáší vítr do kanalizace a řek.

"Množství těchto nových odpadů je nesmírné," říká člen týmu potápěčů Laurent Lombard, který je autorem většiny fotografií i následujícího videa, a upozorňuje: "Nejděsivější na tom je, že francouzská vláda si objednala další dvě miliardy jednorázových roušek. A my dobře víme, kde skončí. Ve Středozemním moři jich bude víc víc než medúz."

Pozůstatky po korona-epoše spolu s plastovými brčky a PET lahvemi často zůstanou v moři stovky roků. Životnost polypropylenu v mořské vodě je odhadována na 450 let.

Korona-odpad je však patrný nejen ve Francii, ale i na pobřeží Itálie, Španělska či Turecka. Pocítí ho nejen mnozí dovolenkáři, ale i mořští živočichové, kteří si ho mohou splést s potravou. Je součástí rodiny plastového haraburdí, kterého přes snahu skupin, jakou je Opération Mer Propre, rok po roce přibývá.

zdroj: YouTube

A že může být v moři víc roušek než medúz? Tohle tvrzení nemusí být přemrštěné. Podle několika studií bude do poloviny století v oceánech víc plastů než ryb. Už teď se v nich vznáší více než čtvrt milionu tun plastového odpadu. 

To jsou ale jen čísla platící pro plast vznášející se ve vodě, který mapoval na svých expedicích v letech 2007 až 2013 oceánograf Marcus Erikson. Část plastového odpadu také leží na dně. Na igelitový pytlík narazíte na opuštěném ostrově v jižním Pacifiku, ale třeba i v nejhlubším místě oceánů, ve více než deset kilometrů hlubokém Mariánském příkopu.