"Hrajeme hru na to, kdo přijal 20 a kdo 12 lidí. Ten, kdo přijal 20, je ten správný a kdo přijal 12, ten je špatný," připomněl ve čtvrtek český ministr vnitra, že také mnohé západoevropské země své domluvené kvóty zdaleka nenaplnily.

V pondělí nese na vládu ministr vnitra materiál, který se situací zabývá. Novinářům dnes Chovanec připomněl, že Česká republika je v migrační krizi od počátku ochotná pomáhat postiženým zemím finančně i personálně a vyhověla vždy, když byla požádána.

ČR by měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, zatím převzala jen 12 migrantů z Řecka. Od května 2016 ani nenabídla žádná místa do programu, který do letošního září předpokládá v unii přerozdělení 160 tisíc osob.

Na konci celého řízení by mohly země dostat od unijního soudu pokutu. O její výši nyní Chovanec nechtěl příliš spekulovat, experti ministerstva vnitra podle něj hovoří až o deseti milionech eur, tedy 270 milionech korun základní pokuty a dalších desítkách tisíc pokuty za každý den následně nesplněné povinnosti.

Návrhy Malty měly smysl, míní ministr

Ačkoliv má Praha podle Chovance nadále hluboký problém s trvající snahou o zřízení stálého mechanismu na přerozdělování migrantů z postižených zemí EU do jiných států bloku, některé prvky reformy takzvaného dublinského systému tak, jak je navrhlo nynější maltské předsednictví unie, naopak dávají podle českého ministra smysl.

Evropská komise v reakci na migrační krizi z roku 2015 přišla před rokem s návrhem na celkovou reformu evropského azylového systému, známého jako dublinská pravidla.

Od té doby členské země o návrhu jednají. Některé z navržených změn mají širokou podporu členských zemí, jiné zůstávají sporné. A největší názorové rozdíly jsou stále okolo představy trvalého přerozdělovacího mechanismu, který by naskočil v případě nadměrné migrační zátěže některého státu.

"Evropa pořád říká 'kvóty, kvóty, stálý mechanismus'," kritizoval Chovanec.

Připomněl význam, který podle něj měla na omezení migračního proudu v roce 2015 stavba plotu v Maďarsku. Ministra také mrzí, že nynější maltské předsednictví EU opustilo snahy předcházejícího slovenského předsednictví o "efektivní solidaritu". Slováci si představovali, že země by místo přijímání migrantů mohly nabízet jinou formu podpory postiženému státu.

Malta původně na konci dubna představila svůj návrh jdoucí tímto směrem, země by po přijetí poloviny kvóty mohla alternativně nabídnout finance či personál třeba k ochraně vnějších hranic. Rozpory kolem návrhu ale byly takové, že věc ještě před dnešní ministerskou schůzkou vrátila k dalšímu jednání na pracovních úrovních.

Česká republika má podle Chovance pro svůj odmítavý postoj jasné argumenty a stejný názor mají také ostatní země visegrádské skupiny, vedle Česka tedy také Polsko, Maďarsko a Slovensko. Ministr připomněl, že mimořádný přerozdělovací mechanismus v zásadě nefunguje. "A fungovat nebude ani do budoucna," varuje ministr. Země si zatím rozdělily lehce přes 18 tisíc osob z Itálie a Řecka z plánovaných 160 tisíc lidí. 

Naopak body jako je snaha omezit druhotný pohyb migrantů po unii nebo kratší lhůty pro rozhodování o azylových žádostech jsou podle Chovance body reformy, se kterými Praha nemá problém souhlasit.

Přesto podle něj celá reforma ve své stávající podobě není připravena na případnou migrační krizi většího rozsahu, než byla ta v roce 2015. "Když nastane situace masového exodu, tak systém, který Malťané připravují, není odolný a funkční. To je problém, který máme. Znovu stavět 'Potěmkinovu vesnici', to je ztráta času," poznamenal ministr.