V boji proti HIV se blýská na lepší časy. Vědci udělali velký krok směrem k účinné prevenci a možná i vakcíně, která by mohla v budoucnu změnit celý přístup k této zákeřné virové infekci. V posledních měsících se objevily hned dvě zásadní novinky – dlouhodobě působící injekce, která chrání před HIV až půl roku, a nadějné výsledky testování nové mRNA vakcíny, která by mohla jednou fungovat podobně jako vakcíny proti covidu.

Injekce místo denních pilulek: lenakapavir

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno schválil první lék na prevenci HIV, který stačí aplikovat jen dvakrát ročně. Jmenuje se lenakapavir a prodává se pod značkou Yeztugo. Tato injekce je určena pro lidi s vyšším rizikem nákazy HIV a má velký potenciál změnit hru. Zatímco dosavadní prevence spoléhá na každodenní užívání tablet (tzv. PrEP), lenakapavir stačí podat jednou za šest měsíců – čímž výrazně zjednodušuje situaci zejména pro lidi v chudších zemích nebo pro ty, kteří mají problém s pravidelným užíváním léků.

Studie ukázaly, že lenakapavir je mimořádně účinný: chrání cisgender ženy před nákazou se 100% účinností a u mužů, kteří mají sex s muži, a genderově různorodých osob dosahuje 96% účinnosti. To vše bez nutnosti kombinace s dalšími léky – stačí jediná účinná látka. Odborníci ale upozorňují, že přestože jde o vědecký průlom, bude trvat roky, než se lék dostane k většině ohrožených lidí, zejména v zemích s nízkými příjmy. Navíc je nutné, aby aplikaci prováděl zdravotník a před každou dávkou je třeba test na HIV. Výrobce Gilead však už pracuje na verzi, kterou by si lidé mohli sami píchnout doma – podobně jako inzulín.

zdroj: Profimedia.cz

Vakcína s pomocí mRNA: první náznaky naděje

Zatímco lenakapavir nabízí špičkovou prevenci, vědci nadále hledají „svatý grál“ – účinnou vakcínu proti HIV. A nová studie naznačuje, že by mRNA technologie mohla být tím správným směrem. Vědci otestovali tři různé experimentální vakcíny na zvířatech i na 108 zdravých dobrovolnících ve věku 18 až 55 let. Vakcíny využívaly mRNA k tomu, aby naučily tělo rozpoznat a bránit se specifickému povrchovému proteinu viru HIV, tzv. „obalovému trimeru“.

Nejlepší výsledky vykázaly vakcíny, které vytvářely tuto bílkovinu přímo na povrchu lidských buněk – vyvolaly tvorbu neutralizačních protilátek u 80 % očkovaných. Pro srovnání: vakcína s tzv. volně plovoucím trimerem měla účinnost jen 4 %. Navíc tyto vakcíny aktivovaly i tzv. paměťové B buňky, které zajišťují dlouhodobou obranu organismu.

Vedlejší účinky byly většinou mírné (únava, bolest hlavy, zimnice), ale u několika lidí se objevila kopřivka – častěji než u vakcín proti covidu. Výzkumníci přiznávají, že studie měla své limity (například nebyla zaslepená) a vakcíny zatím necílily na „široce neutralizační protilátky“, které by chránily proti většině kmenů HIV. I tak ale výsledky považují za slibný základ pro další vývoj. Zatímco účinná vakcína proti HIV je stále hudbou budoucnosti, nová generace prevence v podobě lenakapaviru je už tady. A pokud se podaří snížit náklady, zjednodušit dostupnost a zachovat účinnost, mohli bychom být svědky zásadního zlomu v boji proti HIV/AIDS – nemoci, která si od 80. let vyžádala desítky milionů životů.