Když americký letec Charles Lindbergh 20. května 1927 přeletěl na stroji Spirit of St. Louis jako první člověk Atlantik bez mezipřistání, stal se světovou celebritou. Jeho kousek chtěl zopakovat německý pilot Hermann Köhl, ovšem proti směru otáčení Země. Zatímco Lindbergh letěl z New Yorku do Paříže, cílem Köhlova letu z Evropy měl být New York.

Podle původního plánu měli Němci odstartovat v polovině srpna 1927 z Dessau. Dostalo se jim velké podpory od Lufthansy, kde byl Hermann Köhl zaměstnán, od společnosti Junkers, jejíž šéfpilot Fritz Loose měl dělat druhého pilota, a od rejdařské společnosti Norddeutscher Lloyd, která projekt z velké části financovala a jejíž zaměstnanec baron Ehrenfried Günther von Hünefeld měl být třetím členem posádky.

Pokus ale zhatilo špatné počasí a neúspěch nakonec odradil společnost Junkers. Köhl a von Hünefeld museli pokračovat sami, ale ponechali si stroj Junkers W33 „Bremen“. Další pokus naplánovali na jaro 1928. Tříčlenná posádka, v níž Looseho nahradil irský letec James Fitzmaurice, nakonec odstartovala 12. dubna 1928 v 5:38 greenwichského času z irského Dublinu.

Nepříznivé povětrnostní podmínky zpozdily původně plánovaný start o 17 dní a počasí nepřálo posádce ani během letu. Orientaci podle slunce a později i podle hvězd bránila mlha a ke vší smůle ještě letcům selhal kompas. Stroj se odchýlil od kurzu o 40 stupňů na sever a nebylo jisté, jestli vůbec doletí, protože přestal fungovat i palivoměr.

Úspěšné ztroskotání udělalo ze statečných letců celebrity

Posádka se proto rozhodla neriskovat. Když spatřila maják, nouzově přistála na zamrzlém rybníku na Greenly Island, ostrově v Zálivu svatého Vavřince na východě Kanady. Od New Yorku ji dělily dva tisíce kilometrů. Byl pátek 13. dubna 1928 a let trval 36 hodin a 22 minut. Letadlo bylo poškozeno, ale posádka vyvázla bez zranění.

Třebaže Köhl, Hünefeld a Fitzmaurice nedosáhli svého plánovaného cíle, první transatlantický let z východu na západ se podařil, a lze jej tedy jednoznačně označit za úspěch. Když po jedenácti dnech dorazili do New Yorku (letadlo nechali v Kanadě kvůli nutným opravám), byli oslavováni jako hrdinové.

Několik následujících měsíců cestovali po Spojených státech a Evropě, setkávali se s vysokými představiteli a těšili se podobnému postavení celebrit, jaké v předchozím roce zažil Lindbergh. Ačkoliv je dnes jejich let v obecném povědomí zastíněn jeho úspěchem, jejich výprava představuje v dějinách letectví neméně významný okamžik.

Těžce nemocný Hünefeld se z úspěchu dlouho neradoval, v únoru 1929 v pouhých 36 letech podlehl rakovině. Köhl se později odmítl nechat zneužít pro nacistickou propagandu, byl proto stále více vytlačován z očí veřejnosti a zemřel v roce 1938 v padesáti letech. Sedmašedesátiletý Fitzmaurice zemřel v roce 1965.

Statečné letce připomněla v roce 1978 i maďarská pošta | zdroj: Profimedia