Lavrov tak komentoval na okraj jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku rozhovor, který dal Pavel bruselskému webu Politico.

„Je to výrok takového typu, který nemá nic společného s působením normálního politického činitele,“ řekl Lavrov, jenž nyní řídí zasedání RB OSN díky rotačnímu předsednictví, které tento měsíc připadlo Rusku. Lavrov také uvedl, že šéf unijní diplomacie Josep Borrell se nedávno nechal slyšet, že Evropská unie bude rozvíjet vztahy s jinými státy v závislosti na jejich postoji k Rusku a Číně. „Je to indikátor současné mentality v evropské diplomacii,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

„Zrovna z úst ministra zahraničí Ruské federace, která se posledních několik let vůbec nechová jako normální stát, to zní opravdu zajímavě,“ řekl dnes novinářům při návštěvě Libereckého kraje Petr Pavel. Lavrovova slova dále nechtěl komentovat, za svými výroky si prezident stojí. „Mnoho z toho, co říkali v posledních letech představitelé ruského státu, byly buďto přímé lži, nebo překroucená fakta anebo zavádějící informace, takže nemá smysl to komentovat,“ dodal.

„Výroky klauna Lavrova na adresu našeho prezidenta Petra Pavla jsou k smíchu. Rusko je teroristický stát a jeho vedení patří před mezinárodní tribunál,“ napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský na twitteru na adresu země, která před více než rokem rozpoutala válku na Ukrajině.

Výroky klauna Lavrova na adresu našeho prezidenta @prezidentpavel jsou k smíchu. Rusko je teroristický stát a jeho vedení patří před mezinárodní tribunál.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 25, 2023

Pavel v rozhovoru pro Politico řekl, že mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka umožňuje Pekingu nutit Rusko k ústupkům. „Nemyslím si, že by Čína měla skutečný zájem válku v krátké době ukončit,“ citoval server českého prezidenta. „Myslím si, že je v zájmu Číny prodlužovat status quo, protože může tlačit Rusko k různým ústupkům,“ uvedl Pavel.

Pozice Pekingu ve vztahu k válce budí dlouhodobě na Západě obavy. Čína se v poslední době snaží vystupovat jako hráč, který usiluje o nastolení míru, přičemž nedávno v tomto směru předložil sadu neurčitých návrhů. Zároveň však hovoří o prohlubování partnerství s Ruskem. Západní představitelé Čínu vyzývají k tlaku na Moskvu a také k jednáním s Kyjevem, zatímco se k její snaze hrát roli mírotvorce staví spíše skepticky.

Podle Pavla Peking za současné situace může od Rusů čerpat levnou ropu, plyn a další zdroje výměnou za přátelství „bez hranic“, které dvě mocnosti avizovaly v loňské deklaraci. „Také je pro Čínu dobré, že na Západě pravděpodobně trochu oslabuje podpora Ukrajiny,“ dodal český prezident. Peking podle něj zároveň z války čerpá informace o chování zúčastněných stran. „Bedlivě sledují, co dělá Rusko, jak reaguje Západ,“ uvedl v rozhovoru poskytnutém minulý týden při návštěvě Bruselu.

Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu sice staví spíše na ruskou stranu, k přímé vojenské či finanční podpoře zatím ale nesáhla, přestože Moskva ji vykresluje jako svého spojence. Čínský prezident Si Ťin-pching se od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dvakrát.