Před 35 lety tady KGB mučila a vraždila, teď sem zavítal papež

MAGAZÍN - Magazín autor: luk

Místo, kde sovětská KGB mučila a likvidovala své litevské odpůrce, včetně katolických duchovních, navštívil během návštěvy Vilniusu papež František. Církev byla jedním z pilířů litevského protisovětského odporu a dodnes si v zemi zachovala morální autoritu.

Papež František během mše v litevském Kaunasu

Papež František během mše v litevském Kaunasu,zdroj: Profimedia.cz

Litevský katolický kněz Sigitas Tamkevičius byl v roce 1983 zatčen a podroben více než 70 výslechům ve vězení sovětské tajné policie KGB ve Vilniusu za to, že dokumentoval pronásledování víry komunistickým režimem.

"Kdyby mi někdo v době, kdy jsem byl zavřený v těchto celách hluboko v podzemí, řekl, že sem zavítá papež, nedokázal bych si to ani představit," řekl agentuře AFP duchovní, který byl v 90. letech v již nezávislé Litvě povýšen na arcibiskupa.

Do někdejšího vězení sovětské tajné policie KGB přestavěného na muzeum zavítal v neděli během návštěvy Litvy papež František, aby vzdal hold všem, kdo se vzepřeli ateistické sovětské diktatuře.

Podle litevských úřadů v sovětských táborech a věznicích a během masových deportací v letech 1944 až 1953 zahynulo více než 50 000 Litevců. Asi 20 000 bylo zabito v protisovětském odboji. Další tisíce Litevců včetně mnoha katolických duchovních byly vyhnány do pracovních táborů na Sibiři.

Tamkevičius byl obviněn z protisovětské propagandy kvůli tomu, že založil a vydával Kroniky katolické církve v Litvě. Tato ilegální tiskovina, která psala o pronásledování katolíků, se tajně posílala na druhou stranu železné opony.

"Domnívali jsme se, že pokud bychom dokázali získat pro církev více svobody, přineslo by to také více svobody Litvě. Všichni věděli, že církev bojuje nejen za vlastní práva, ale také za práva národa," zavzpomínal Tamkevičius.

Arcibiskup, který se brzy stane osmdesátníkem, uznává, že jej motivoval papež Jan Pavel II., který veřejně vyjádřil solidaritu s umlčenou církví v zemích, kde víra byla podrobována zkouškám. A také tím, že Vatikán vytrvale odmítal uznat sovětskou okupaci Litvy, Lotyšska a Estonska. Trvá nicméně na tom, že by se neměl význam nynější papežovy návštěvy přehánět.

Sovětský soud odsoudil Tamkevičiuse k deseti letům odnětí svobody. Trest si odpykal v táborech v hlubinách Ruska. Na svobodu se dostal až v roce 1989, během perestrojky. Ale mnozí z těch, kteří se ještě před ním seznámili s věznicí ve Vilniusu, ji nikdy neopustili. Jména obětí Stalinovy diktatury byla vyryta do kamenů.

"Modlím se, aby všemocný Bůh poskytl klid a mír litevskému národu. Tvůj křik, Pane, je dodnes slyšet z těchto stěn, které připomínají utrpení tolika synů litevského národa," napsal do pamětní knihy papež, který se krátce zdržel ve dvou celách a v popravčí místnosti.

Návštěvu vilniuského ghetta zařadil papež na poslední chvíli

Papež František v neděli také uctil památku obětí holocaustu před památníkem ghetta ve Vilniusu. Nacistické Německo zničilo kdysi kvetoucí židovskou kulturu ve městě, které bývalo známé jako "Jeruzalém severu". Návštěvu ghetta přitom Vatikán přidal do plánu na poslední chvíli po kritice ze strany židovské komunity, pro niž v původním itineráři nebylo místo.

Před druhou světovou válkou tvořili Židé 40 procent obyvatel Vilniusu. V celé Litvě rukou nacistických okupantů a kolaborantů v letech 1941 až 1944 přišlo o život přibližně 200 tisíc Židů. V současnosti židovská komunita v zemi, která má asi 2,9 milionu obyvatel a je členem Evropské unie a NATO, čítá asi tři tisíce členů.

Litva si i přes desetiletí pod sovětským režimem udržela většinové katolické vyznání, k němuž se zde hlásí asi 80 procent obyvatel. V Lotyšsku, kde se ke katolické víře hlásí 16 procent populace, má větší podíl s 25 procenty luteránství a s 19 procenty ruské pravoslaví. Estonsko naopak spolu s Českou republikou dlouhodobě patří k zemím, kde je podíl obyvatel nevyznávajících žádné náboženství největší na světě.

"Jsme poctěni papežovou návštěvou, bez ohledu na odlišnost víry. Oceňujeme, že vzdá hold obětem přesně 75 let po likvidaci ghetta," řekla agentuře AFP Faina Kuklianská z židovské obce. "Věřím také, že budeme myslet i na ty křesťany, kteří zachraňovali Židy, včetně těch, kteří zachránili mou rodinu," dodala.

"Církev byla jedním z našich pilířů odporu, vedle našeho jazyka, naší kultury a našich písní. Vidíme potíže a problémy, kterým čelí církev v jiných zemích, a jsme rádi, že si u nás zachovala morální autoritu," řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Podpora katolické církve pro litevský odboj podle hlavy státu stále dělá hodně pro její pověst v zemi.

Papežova nedělní mše v litevském Kaunasu přilákala na 100 tisíc věřících. František během pobožnosti varoval před opětovným vyvoláváním antisemitských nálad, které byly hnacím motorem holocaustu. V modlitbě uvedl, že doufá v soudnost lidí, aby dokázali včas rozeznat zárodky zla, které by mohlo pošpinit srdce celých generací.

Ve Vilniusu papež v sobotu zahájil čtyřdenní cestu po pobaltských státech. Po pondělní návštěvě Lotyšska zavítá v úterý do Estonska. Pobaltské země považují Františkovu cestu za způsob, jímž papež oceňuje sté výročí od vyhlášení jejich nezávislosti. František je v regionu čtvrt století po Janu Pavlu II., který přijel nedlouho poté, co se trojice národů vymanila ze sovětské nadvlády.

Tagy: litva Sovětský svaz zahraničí nacismus Vatikán židé komunistická totalita papež František Pobaltí dějiny a fakta

Zdroje: ČTK,AFP