Zbohatl na kokainu

Pablo Emilio Escobar Gaviria se narodil 1. prosince 1949 v Rionegru, horském městečku nedaleko Medellínu, jako třetí ze sedmi dětí do rodiny střední venkovské třídy. Rebelující mladík se brzy dal na dráhu zločinu a od začátku 70. let stál v čele vlastního gangu, který unášel bohaté Kolumbijce, vymáhal výkupné a někdy rukojmí tak jako tak zabil.

Escobarova skutečná cesta vzhůru však začala v době, kdy se kolumbijský kokain stal módní drogou ve velkých městech Severní Ameriky a brzy poté i v Evropě. Pomocí spousty peněz a nevídané brutality získal Escobar na svou stranu velkou část kolumbijských producentů kokainu, zdokonalil pašerácké trasy na sever a stal se hlavou medellínského kartelu.

Občas byl sice zatčen, ale následoval vždy podobný scénář: policisté, kteří ho zatkli, zemřeli, svědkům a soudcům bylo vyhrožováno smrtí - a Escobar byl nakonec vždy propuštěn. V roce 1976 se ve svých 27 letech oženil s o dvanáct let mladší dívkou, pozdější matkou svých dvou dětí.

Brutální vrah, boháč, narkobaron, ale i dobrodinec a milující otec

Escobar byl rozpolcená osobnost: Na jedné straně to byl mnohonásobný vrah a drogový boss, denní obrat jeho kartelu činil nejprve milion, pak deset a počátkem 90. let až 30 milionů dolarů, přičemž zisk se pohyboval kolem osmdesáti až devadesáti procent. Escobar nashromáždil obrovské jmění (jeho majetek se odhadoval na více než 30 miliard dolarů), přes nastrčené osoby vlastnil desítku vil a stovku historických automobilů. Dostal se dokonce mezi deset nejbohatších lidí světa v žebříčku Forbes a přímo či nepřímo ovládal až čtyři pětiny trhu s kokainem.

Na straně druhé byl Escobar milující manžel (odhlédnuto od jeho četných afér) a otec, který se prezentoval jako dobrodinec. Platil provoz nemocnic, financoval výstavbu sociálních bytů a svému oblíbenému klubu věnoval fotbalový stadion. Prostí lidé jej měli rádi a pomáhali mu, v Medellínu byl uctíván jako hrdina a novodobý Robin Hood, který bohatým bere a chudým dává. V roce 1982 byl dokonce zvolen do kolumbijského kongresu, ale musel se mandátu vzdát poté, co byl obviněn z obchodování s drogami. Přesto si zachoval značný vliv, především proto, že se řídil heslem plata o plomo (stříbro, nebo olovo), tedy buď úplatek, nebo smrt.

Escobar přitom zjevně sám nevěděl, co s penězi. Na svém obrovském venkovském sídle měl soukromou zoologickou zahradu, kde žili tygři, lvi, gazely, zebry, hroši, sloni, velbloudi a pštrosi. Střídavě bydlel tam a ve své pětipatrové budově v Medellínu zvané Edificio Monaco. V jednom ze svých sídel dokonce zazdil igelitový pytlík s osmnácti miliony dolarů, což teprve před třemi lety objevil jeden z jeho synovců.

Koncem 80. let se však gangsterský boss dostal do problémů. Nastoupila nová, méně zkorumpovaná generace policistů, státních zástupců a soudců a Spojené státy i kolumbijská vláda na Escobara zahájily hon. Narkobaron v reakci nařídil bezpočet vražd, stál i za pumovými útoky na vnitrostátní let společnosti Avianca, při němž zemřelo 110 lidí, a na budovu bezpečnostních složek v Bogotě.

Luxusní kriminál, útěk a smrt

Výměnou za ujištění, že nebude vydán do USA, kde mu hrozil trest smrti, vyhlásil v roce 1991 konec násilí a vydal se do rukou spravedlnosti. Ve skutečnosti ale pobýval ve speciálně vybudovaném luxusním vězení, kde měl relativní volnost a kde byl jediným vězněm. Když měl být přeložen jinam, uprchl. Na útěku před spravedlností a konkurenčními narkobarony byl půldruhého roku.

Escobar právě oslavil čtyřiačtyřicetiny, když udělal osudovou chybu: zavolal svému synovi Juanovi, který několik dnů předtím přistál se svou matkou a sestrou ve Frankfurtu, kde požádali o azyl. Německé úřady však žádost zamítly a všechny tři obratem deportovaly, protože strach z Escobarových nepřátel a zločinných konkurentů nevyhodnotily jako dostatečné důvody pro status politického uprchlíka.

A právě o tom hovořil Escobar s šestnáctiletým Juanem, který se mezitím vrátil do Bogoty. Hotelové telefony ale byly hlídány a bezpečnostní složky lokalizovaly Escobarův mobil v domě nedaleko nákupního centra v Medellínu. Krátce nato zasáhly zvláštní jednotky.

Když do domu vtrhla po zuby ozbrojená policie a zahájila přestřelku s Escobarovými gorilami, pokusil se narkobaron uprchnout přes střechu. Byl několikrát zasažen, nikdy se ale nepodařilo objasnit, kdo mu zasadil smrtelnou ránu: Buď jej za ucho trefil odstřelovač americké Delta Force, nebo kolumbijský policista, anebo Escobar v beznadějné situaci spáchal sebevraždu. Život nejslavnějšího zločince konce 20. století každopádně vyhasl ve čtvrtek 2. prosince 1993. Po jeho smrti se rozpadl i medellínský kartel.