Jistá Mary Toftová, rozená Denyerová, pětadvacetiletá rolnice z anglického Surrey a matka tří dětí, při čtvrtém těhotenství během práce na poli potratila poté, co ji vylekal králík. Na tom by nebylo nic tak divného, pokud by nešťastná žena v září 1726 neporodila právě králíka. Jakkoli se to zdá být neuvěřitelné, Anglie případ několik měsíců napjatě sledovala a naletěly na něj i lékařské kapacity.

První porod králíka, následovaly další

Mary zkrátka porodila králíka, nebo přesněji řečenou jakousi krvavou hmotu s kousky zvířat, mezi nimiž byl i mrtvý králík. Přivolaný místní porodník John Howard byl svědkem toho, jak Mary přivedla na svět ještě další části králičího těla. Během následujících týdnů pak v Howardově přítomnosti porodila ještě další tucet králíků či jejich částí. Živý ovšem nepřišel na svět žádný z nich.

Howard nakládal „novorozence“ do lihu a zval lékaře z široka daleka, aby se na tu senzaci přijeli podívat. Blábolu o ženě rodící králíky uvěřil a v rozsáhlé studii popsal i Nathaniel St André, renomovaný lékař krále Jiřího I.

Zpráva se rychle rozšířila a Mary se stala místní celebritou. Zvlášť když jednou spala v posteli s jejich kočkou a krátce nato také mrtvou kočku porodila. Její případ dokonce fascinoval i samotného krále. Pozornost věřících v neposlední řadě přitahoval i fakt, že se žena jmenovala Marie a že šlo de facto o neposkvrněné početí.

Samozřejmě se našli i skeptici, jako například králův chirurg Cyriacus Ahlers. Bylo jim nejen divné, že Mary nevykazovala známky těhotenství, ale že části „novorozených“ králíků byly evidentně rozřezány nástrojem vyrobeným lidskou rukou. Nehledě na to, že měly ve střevech zbytky trávy a obilí. Mary Toftová - žena, která údajně rodila králíky | zdroj: Profimedia

V prosinci skupina vědců podrobila Marii nepřetržitému pozorování – a ejhle, porody králíků náhle ustaly. Vyšetřovatelé následně vypátrali, že Maryin manžel Joshua v uplynulých měsících kupoval mladé králíčky, a její švagrová Margaret byla dokonce přistižena, jak se pokusila jednoho z nich propašovat do Maryiny ložnice.

Podvodnice, která vlastně nic neprovedla

Mary byla zadržena, ale během výslechu dva dny tvrdošíjně zapírala. Až když jí známý porodník Richard Manningham pohrozil, že se pokusí zjistit pravdu pomocí bolestivé operace, přiznala se 8. prosince 1726, že si celé měsíce králíky do vagíny strkala sama.

Lékaři byli ještě dlouho poté terčem posměchu veřejnosti. St André odvolal svá prohlášení a obsah vědeckých článků a odstěhoval se na venkov, kde v roce 1776 v úctyhodných 96 letech zemřel.

Mary byla označena za notorickou a zákeřnou podvodnici a skončila v londýnské věznici Tothill Fields. Tu několik měsíců obléhaly davy, protože chtěli mermomocí spatřit ženu, které se dařilo tak dlouho vodit za nos veřejnost i renomované lékařské kapacity.

V dubnu 1727 byla Mary propuštěna na svobodu. Nebylo totiž jasné, jaký zákon vlastně porušila a z čeho by měla být obviněna, protože z celé kauzy neměla žádný zisk. V únoru 1728 se jí pak narodila dcera Elizabeth – a rozhodně to nebyla králice. Mary Toftová (někdy také uváděna jako Toftsová) zemřela v roce 1763 a o její smrti psaly noviny mezi nekrology vyhrazenými obvykle šlechtě.