Maďarský radiochemik George de Hevesy (1885-1966) pobýval v roce 1911 v anglickém Manchesteru, kde spolupracoval na výzkumu s Ernestem Rutherfordem. Zde se také setkal s Nielsem Bohrem, což byl začátek jejich celoživotního přátelství. Když de Hevesy v roce 1923 spolu s Dirkem Costerem objevil prvek hafnium, nazval jej podle latinského jména pro Kodaň (Hafnia) na počest Bohrova rodného města, kde k objevu došlo.

Poté, co odpůrce nacistů, novinář a spisovatel Carl von Ossietzky obdržel v roce 1935 Nobelovu cenu za mír, vydal Adolf Hitler nařízení, že v budoucnu už nesmí žádný říšský Němec Nobelovu cenu přijmout. Proto dali Max von Laue a James Franck své zlaté Nobelovské medaile do úschovy Nielsu Bohrovi v Kodani, aby je uchránili před konfiskací. Když pak německá armáda vtrhla do Dánska, rozpustil de Hevesy medaile v lučavce královské a roztok nechal v laboratoři na Bohrově institutu. Po válce z něj opět extrahoval zlato a předal je Královské švédské akademii věd, která z něj vyrobila nové medaile a oběma vědcům je předala.

De Hevesy používal radioaktivní izotopy při studiu metabolických procesů v rostlinách a zvířatech a za využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech obdržel v roce 1943 Nobelovu cenu.

Svých znalostí v tomto oboru ale využil ještě dříve v praxi, a to právě v onom roce 1911 během výše zmíněného výzkumného pobytu v Manchesteru. Bydlel zde v penzionu a měl vážné podezření, že mu jeho bytná servíruje zbytky masa z předešlého dne. Ta to samozřejmě kategoricky popřela, ale vědec jí nevěřil. A tak jednoho dne označil zbytky jídla radioaktivním materiálem a o několik dní později pomocí elektroskopu jednoznačně prokázal radioaktivní stopy v údajně čerstvém jídle od paní domácí. Jestli se usvědčená hostitelka polepšila, není známo. A ani se neví, jestli pokusné radioaktivní dobroty nakonec někdo zkonzumoval.