Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 12°C Polojasno

Před 20 lety zemřela královna matka. Do královské rodiny se jí nechtělo, nakonec byla jejím symbolem

Před 20 lety zemřela královna matka. Do královské rodiny se jí nechtělo, nakonec byla jejím symbolem
Elizabeth ve 20. letech, roky před tím, než její muž nastoupil na trůn | zdroj: Profimedia.cz

Královna matka, narozená jako Elizabeth Angela Marguerite Bowes-Lyonová, budila koncem tisíciletí dojem, že bude na světě napořád. Usměvavá vitální stařenka v barevných šatech byla nejoblíbenější členkou královské rodiny a na veřejnosti vystupovala téměř do konce svého života. Původně přitom do královské rodiny vůbec nechtěla. Zemřela před 20 lety v úctyhodných 101 letech.

Jistou zvláštností bylo ve své době už to, že ač se Elizabeth, neboli Alžběta, stala manželkou druhorozeného syna krále Jiřího V., nepocházela z nejvyšších kruhů šlechty. Narodila se 4. srpna 1900 jako deváté z deseti dětí Clauda Bowese-Lyona, pozdějšího hraběte ze Strathmoru a Kingshornu, a jeho ženy Cecilie Cavendish-Bentickové. Kde přesně přišla na svět, není jasné - oficiálně se však uvádí město Hitchin v hrabství Hertfordhshire. V místním kostele ji také v září téhož roku pokřtili. Podle některých zdrojů se však měla narodit doslova „na cestě“ - v sanitě tažené koňmi. Ostatně cestování pak bylo významnou součástí jejího života.

Alžbětino dětství se popisuje jako šťastné. Strávila ho převážně na hradě Glamis ve Skotsku. Z koníčků ji zajímali psi, poníci a sport. Nejdříve chodila do školy v Londýně, kde vynikala v literatuře, později však byla vzdělávána doma pod vedením německé guvernantky Käthe Küblerové. Mluvila francouzsky a Francie byla také jednou z jejích oblíbených zemí.

profimedia-0118695092 Malá Elizabeth | zdroj: Profimedia.cz

Rodinu těžce zasáhla první světová válka, do níž Velká Británie vstoupila v den Alžbětiných čtrnáctých narozenin. V září 1915 padl v bitvě u Loosu její starší bratr Fergus, bylo mu šestadvacet. V dubnu 1917 pak ve válce zmizel její další bratr Michael. Byl však jen raněn a dostal se do zajateckého tábora, kde zůstal do konce války. Mladičká Alžběta doma pomáhala v lazaretu zřízeném v Glamis. Po válce pak nějaký čas pracovala jako sekretářka svého otce a vedla také skautský oddíl.

Nechtěla opustit svůj život

Alžběta se s královskými dětmi znala už od dětství. Přátelila se s princeznou Marií, jíž byla později také na svatbě za družičku. O čtyři a půl roku starší princ Albert se do Alžběty zamiloval zřejmě na přelomu desátých a dvacátých let. V roce 1921 ji každopádně požádal o ruku. Odmítla. Důvod? Temperamentní, veselá dívka se prý bála, že se vstupem do královské rodiny ztratí svou volnost. Podle některých byl navíc ve hře i jiný nápadník. Podruhé to Albert, který si nechtěl vzít žádnou jinou ženu, zkusil v roce 1922, ale opět nepochodil.

Elizabeth mu řekla ano až napotřetí, v lednu 1923. Navzdory své nechuti k představě života v nejvyšších kruzích. To, že se Albert rozhodl pro sňatek s dívkou, která nepocházela z vysoké šlechty, a byl mu umožněn, se tehdy vnímalo jako příznak „modernizace“ královské rodiny. Nikdo ještě netušil, jaký veletoč čeká královskou rodinu ve 30. letech.

Svatba se konala 26. dubna 1923 ve Westminsterském opatství. Nevěsta při ní učinila neobvyklé gesto, když cestou na obřad položila svou kytici na hrob neznámého vojáka - na památku svého zemřelého bratra. Pak získala titul vévodkyně z Yorku. Druhý den, po snídani, novomanželé odcestovali na líbánky na panství Polesden Lacey v Surrey. Později odcestovali do Skotska, kde mladá paní chytla černý kašel.

První dítě, princezna Alžběta, přezdívaná Lilibet, se pak páru narodila 21. dubna 1926. Alžběta prý velice těžce nesla to, když už v roce 1927 musela bez dítěte vyrazit s Albertem na cesty po světě. Na Fidži prý nicméně došlo k milé příhodě, kdy mladá paní při tom, když si oficiálně potřásala rukou s dlouhou řadou místních, potřásla packou i toulavému psu, který se připletl do špalíru. Celkově byla cesta, která pokračovala do Austrálie a na Nový Zéland, z hlediska popularity páru úspěšná.

profimedia-0666262392 Alžběta, Albert a malá princezna Alžběta v roce 1927, krátce po návratu páru z Austrálie a Nového Zélandu | zdroj: Profimedia.cz

Druhá dcera, princezna Margaret, se Alžbětě a Albertovi narodila 21. srpna 1930.

Život vzhůru nohama

I přes povinnosti, které vyplývaly z příslušnosti k panovnické rodině, měli manželé celkem poklidný život a Alžběta prý do královské rodiny vnesla i jistou spontánnost a lehkost. Jejich životní styl se však rapidně změnil koncem roku 1936, kdy po necelém roce na trůně abdikoval Albertův starší bratr Eduard, neboli Eduard VIII.

Plachý a nepříliš sebevědomý „Bertie“ se stal králem Jiřím VI. a Elizabeth královnou, tedy tím, po čem v mládí vůbec netoužila. Korunovace se uskutečnila v květnu 1937. Nové role se Alžběta nicméně ujala s pro ni typickou odvahou a smyslem pro povinnost, manželovi byla oporou. Byla známá i tím, že právě ona přivedla ke svému muži logopeda Lionela Loguea, aby mu pomohl s překonáním koktavosti. Logoped s ním spolupracoval dlouhá léta.

Ačkoliv před válkou byl královský pár, v souladu s tehdejší britskou vládou, zastánce politiky appeasementu, po vypuknutí druhé světové války se stal jedním ze symbolů odporu proti nacistickému Německu. Alžběta odmítla opustit bombardovaný Londýn a v hlavním městě zůstaly také její dcery. Na naléhání, aby odcestovala s dětmi do bezpečí, například do Kanady, řekla: „Děti nepojedou beze mě. Já neopustím krále. A král nikdy neodjede.“

Adolf Hitler ji kvůli její popularitě a vlivu nazval „nejnebezpečnější ženou Evropy“. Když Buckinghamský palác dostal při bombardování několik zásahů, královna řekla, že je ráda, že byli bombardováni, neboť má pocit, že se může lidem z East Endu, tedy čtvrti, kterou bombardování těžce zasáhlo, podívat do očí.

Královna také navštěvovala nemocnice, vojáky i místa, která byla bombardována. Jistou kontroverzi prý vzbudilo to, že na sobě mívala drahé šaty a šperky. Odůvodnila to tím, že lidé, kteří se na ni přišli podívat, na sobě mají také své nejlepší šaty, takže ona činí totéž. Návrhář Norman Hartnell, který oblékal i jiné členky královské rodiny, prý také dbal na to, aby na sobě pokaždé měla jemné barvy a nikdy černou. Měla tak představovat pomyslnou „duhu naděje“. Ostatně barevné oblečení a klobouky milovala až do konce života.

profimedia-0666262392 Září 1940. Královna hovoří s obyvateli bombardované londýnské čtvrti | zdroj: Profimedia.cz

Těžká životní ztráta

Po konci druhé světové války přišly velké změny. Na obrátkách nabírala dekolonizace, v roce 1947 například vznikly samostatná Indie a Pákistán a odtrhly se i další někdejší britské državy. V osobním životě královské rodiny nejdříve nastala událost vesměs radostná - roce 1947 se vdala princezna Alžběta. Z prince Philipa královští rodiče zpočátku radostí zrovna neskákali, ale jejich první dcera, která si manžela prosadila, byla šťastná. O rok později přišlo na svět vnouče - Charles. A o necelé dva roky později se narodila princezna Anna.

Zároveň ale v druhé polovině 40. let začal postonávat král. Jiří VI. byl dlouhá léta silný kuřák a finální diagnóza byla neúprosná - rakovina plic. Nemoc omezovala oficiální cesty královského páru. A ačkoliv král podstoupil operaci, zemřel 6. února 1952 ve spánku, v pouhých šestapadesáti letech. Alžběta svého muže nakonec přežila o celé půlstoletí - a život to byl aktivní a bohatý v mnoha ohledech, byť zpočátku jeho smrt Alžbětu zlomila tak, že se uchýlila do milovaného Skotska s úmyslem stáhnout se z veřejného života. Tehdejší premiér Winston Churchill ji prý ale přesvědčil k návratu.

Během dalších dekád královna matka absolvovala čtyři desítky oficiálních cest do zahraničí, byla patronkou několika stovek charitativních organizací a mimo jiné také prezidentkou britského Červeného kříže.

profimedia-0666262392 Královna matka a někdejší americká první dáma Mamie Eisenhowerová v roce 1954 | zdroj: Profimedia.cz

Dohlížela také na vnoučata Charlese a Annu, když byli jejich rodiče na cestách. A právě ohledně Charlese se dostávala do konfliktů se svým zetěm Philipem, neboť považovala jeho přístup k výchově Charlese za příliš tvrdý. Philip i královna Alžběta zase mínili, že královská babička je ke svým čtyřem vnoučatům naopak až moc shovívavá.

Srdeční záležitostí královny matky byl hrad Mey ve Skotsku, kde pravidelně trávila své dovolené. Po celý svůj život také zbožňovala koně, jejími stájemi prošlo několik stovek vítězů a na koňské dostihy také sázela, byť ne vždy šťastně. Dostihové zpravodajství pravidelně četla v podstatě až do konce života. Přátelila se také s britským žokejem a spisovatelem Dickem Francisem. Ten nejdříve jezdil na jejích koních a později psal detektivky z prostředí koňských dostihů, které prý královna matka ráda četla.

Zajímalo ji výtvarné umění - kupovala především díla malířů Clauda Moneta a Augusta Johna a ruského zlatníka Petera Carla Fabergého, který proslul výrobou drahocenných Fabergého vajec. Několik těchto luxusních kousků je v současnosti v majetku britské královské rodiny.

Navzdory vnější vitalitě však během let královna matka zápasila i s vážnými zdravotními problémy - v 60. letech jí byl odoperován nádor ve střevě, v 80. letech jí diagnostikovali rakovinu prsu a podstoupila další operaci. V roce 1984 ji také operovali kvůli kurióznímu incidentu, kdy se jí zasekla kost v krku.

Později o tom jako královna matka, mimochodem vášnivá rybářka, vtipkovala a obecně prý měla v soukromí suchý humor. Když se například doslechla, že popel Edwiny, hraběnky Mountbatten, byl rozptýlen v moři, poznamenala: „Drahá Edwina, ta vždy ráda čeřila vlny.“ Královna matka měla také ráda gin a jedním z kuriózních odhalení bylo, že u jedné z bank měla kontokorent v řádech milionů liber. Moc se prý ostatně neomezovala a její „běžné“ výdaje přesahovaly příjmy, které měla.

profimedia-0666262392 Královna matka ve svém typickém outfitu - barevných šatech a s kloboukem | zdroj: Profimedia.cz

Dlouhá léta byla nejoblíbenější členkou královské rodiny a rodinu stmelovala. Zastávala však také názor, že o rodinných záležitostech se na veřejnosti nemluví a skandály, které v posledních dekádách jejího života královskou rodinu provázely, zřejmě nesla těžce. Zároveň však prý měla dobrý vztah k dlouholeté milence a nynější Charlesově manželce Camille - především proto, že viděla, že její vnuk je s ní šťastný.

Když královna matka slavila v srpnu 2000 své sté narozeniny, přišly ji pozdravit statisíce lidí. Standardně oslavila také 101 let svého života, během následujících měsíců však začala slábnout a velkou ránu jí pak zasadila smrt její dcery Margaret, která zemřela 9. února 2002. Královna matka ji přežila o sedm týdnů. Zemřela poklidně ve spánku, v přítomnosti své rodiny, včetně královny Alžběty. Devátého dubna se s ní pak ve Westminsterském opatství rozloučilo na dva tisíce pozvaných hostů z řad šlechty, politiků, duchovenstva i armády a v ulicích pak milion „obyčejných“ lidí.

Je pohřbena po boku svého manžela v kapli svatého Jiří ve Windsoru.

Zdroje:
ČTK, Vlastní, Wikipedia.org, www.royal.uk