Bylo jaro roku 1882 a jistá paní Elfriede von Maltzahnová si chtěla užívat pobyt u Baltu, příjemné mořské klima a čerstvý vzduch. Jejímu revmatismu by ale silný vítr na pláži jistě příliš neprospěl, o protivném poletujícím písku nemluvě. Obrátila se proto na zdejšího šikovného řemeslníka Wilhelma Bartelmanna (1845-1930), který svou první košíkářskou dílnu v Rostocku otevřel už v roce 1870 a dotáhl to až na dvorního košíkáře.

Milá stará dáma jej požádala, aby pro ni vyrobil plážové posezení chránící před palčivým sluncem a větrem. Mistr se pustil do díla a 15. června 1882 ve Warnemünde hrdě zákaznici prezentoval své dílo: Sedátko z proutí a rákosu potažené markýzovou tkaninou. Zrodil se ikonický plážový koš, tak typický pro německé baltské pobřeží.

První model sice vtipálci odbyli jako „koš na prádlo postavený na výšku“, přesto se vynález stal letní senzací. Vzhledem k velké poptávce Bartelmann později vymyslel také dvoumístnou variantu s podpěrou na nohy a ruce a s odkládacími stolky.

Jediná potíž byla v tom, že se rekreantům nechtělo utrácet spoustu peněz za něco, co se využije jen pár dní v roce. Bartelmannova manželka Elisabeth pak přišla se spásným nápadem, že se budou koše pronajímat. První půjčovnu si otevřela nedaleko majáku ve Warnemünde.

A tak začalo od roku 1883 vítězné tažení plážového koše po pobřežích Severního a Baltského moře. Rodina firmu rozšířila a založila pobočky v několika městech v Meklenbursku. Pobočka v Kühlungsbornu pokračuje v rodinné tradici dodnes.

Koše z konce 16. století sloužily hlavně v chladných domech

Tak úplně nový přitom Bartelmannův vynález nebyl. Výroba proutěných krytých židlí s vysokým opěradlem do půlkruhu je doložena už na konci 16. století. Tento nábytek měl ale především chránit před průvanem ve velkých chladných místnostech a na chodbách, s největší pravděpodobností se nepoužíval mimo dům. Na konci 18. století se rekreanti na plážích chránili před větrem a sluncem nejčastěji ve stanech a dřevěných chatkách. A i když se už koncem 70. let 19. století v literatuře tu a tam objevují zmínky o proutěných plážových koších, za jejich skutečného vynálezce bývá považován právě Bartelmann.

On sám odmítl průmyslovou výrobu svého vynálezu a nenechal si jej ani patentovat. Lidé jako Franz Schaft nebo Johann Falck, kteří se u něj učili, založili na počátku 20. století fabriky, které pak zásobovaly plážovými koši celou oblast Baltského a Severního moře.

Dnes plážové koše najdeme všude na světě, přesto zůstávají typickou součástí severoněmeckého přímořského koloritu a od původního modelu se zase tak výrazně neliší. Vyrábějí se v nejrůznějších variantách a vylepšeních – od velikosti koše, přes barvu, druh použitého materiálu, až po osvětlení, zvukový systém nebo ledničku. Tomu pak samozřejmě odpovídá i cena, která se pohybuje od několika set až po více než deset tisíc eur. V roce 2007 si v jednom takovém speciálním obřím koši poseděli i představitelé skupiny zemí G8 během zasedání v Heiligendammu.

  Představitelé skupiny G8 si během zasedání v Heiligendammu poseděli ve speciálním obřím plážovém koši | zdroj: Profimedia