Německý podnikatel August Oetker (1862-1918) byl synem pekařského mistra, vyučil se lékárníkem a následně studoval přírodní vědy. Později koupil lékárnu v Bielefeldu a pustil se do podnikání. Prvního ledna 1891 založil společnost Dr. Oetker a chtěl přijít s něčím, co na trhu chybělo. V té době neexistoval spolehlivý kypřicí prášek, hospodyňky používaly kypřicí mouku vyvinutou Justusem von Liebigem

Po několika pokusech přišel Oetker s vlastní recepturou na prášek do pečiva poté, co jej jeho bratranec Louis Dohme informoval o kypřícím prášku, který ve Spojených státech vymyslel třicet let před Oetkerem profesor Eben Norton Horsford (Professor Horsford's Phosphatic Baking Powder) – mimochodem Liebigův student.

Původní prášek do pečiva od Augusta Oetkera | zdroj: Profimedia

Sám Oetker tedy prášek nevynalezl, ale položil základ svého pozdějšího obchodního úspěchu tím, že jej distribuoval v malém množství pro domácí použití, zatímco Horsfordův prášek byl určen především pekařům. Oetkerův prášek se prodával za 10 feniků a této ceny se firma držela 70 let. Od počátku se dodával s příslušným návodem k použití a množství v sáčku bylo koncipováno na půl kila mouky. Jedenadvacátého září 1903 si pak Oetker nechal postup výroby patentovat.

Později Oetker nabídku své firmy rozšířil o pudinky a díky šikovnému marketingu se výrobky prodávaly jedna radost, takže jeho lékárna se brzy stala úspěšným podnikem. V roce 1900 Oetker postavil první továrnu na ulici Lutterstraße v Bielefeldu, kde dnes firma sídlí.

August Oetker zemřel 10. ledna 1918, pouhé čtyři dny po svých 56. narozeninách. A protože jeho syn Rudolf padl u Verdunu, pověřil před smrtí vedením společnosti svého dlouholetého zaměstnance Fritze Behringera. V závěti ale stanovil, že firma zůstane v rodině a později ji bude řídit jeho vnuk Rudolf-August Oetker. Ten ji převzal v roce 1947 a po něm pak August Oetker mladší.