Původ je nejistý

Černovousovo mládí je zahaleno tajemstvím. Na svět přišel asi v roce 1680 a nejasnosti panují i kolem jeho pravého jména. Možná se jmenoval Edward Thatch, nebo Teach, či také úplně jinak. Do dějin však tento hubený a vysoký mořský rabiát vstoupil pod svou výmluvnou přezdívkou - ostatně pirátům stejně bývají klasická jména spíš na obtíž. A jejich skutečným rodinám teprve.

Možná se narodil v Bristolu, který tehdy zažíval svůj rozkvět, někteří historikové však míní, že pocházel z Jamajky. A snad se ani nejednalo o prostého mladíka, ale potomka zámožné rodiny. Uměl číst a psát a provází ho pověst člověka, který rozhodně neměl duto v hlavě.

Začínal patrně na britské privatýrské lodi během války o dědictví španělské. Což byl job, jenž neměl k pirátství daleko, neboť privatýři napadali vybrané lodě v podstatě se "svolením své země". A pak zašel ještě dál...

Mentor nebo sólista?

Jako nefalšovaný pirát je Černovous poprvé zmíněn až v roce 1716, kdy společně se svým, tehdy už výrazně známějším kolegou Benjaminem Horingoldem přepadl brigantinu nedaleko středoamerického ostrova Hispaniola. Je možné, že Černovous začínal v Horingoldových službách, zároveň však už tehdy mohl podnikat na vlastní pěst. Jeho a Horingoldovy cesty se nicméně křížily i během výprav v následujícím roce. Kradli potraviny, cennosti i alkohol. Černovous si prý tuze oblíbil víno Madeira a hlavně si "budoval reputaci". Horingold nicméně brzy nato využil královského pardonu a pověsil své divoké řemeslo na hřebík, Černovous nikoliv.

V listopadu 1717 také přepadl francouzskou otrokářskou loď La Concorde, kterou převzal, řádně vyzbrojil a přejmenoval na "Pomstu královny Anny". Zhruba v té době, po přepadení obchodní lodi Great Allen, také dostal prostor v tisku, kde bylo popsáno, že vedle někdejší La Concorde velel i dobře ozbrojené brigantině, šalupě a zhruba 150 mužům. Svědectví jen o pár týdnů mladší pak hovořilo o dobrých třech stovkách pirátů.

V té době spolupracoval s jistým Stevem Bonnetem. Ten pocházel z plantážnické rodiny, z neznámých důvodů se však vydal pirátit na moře - a moc mu to nešlo. Černovous mu prý podal pomocnou ruku, jeho loď Revenge se stala součástí flotily a nějakou dobu operovali společně. Nakonec však i Bonnet přijal královskou milost a vrátil se ke spořádanému životu.

Démonický vzhled

Černovous však nevzbuzoval obavy jen svými pirátskými útoky: Budoval si image, jež byla ohromující až děsivá. Pěstoval si dlouhý vous, který splétal do copánků - často i barevnými stuhami. Nosil vysoké boty a občas i barevný kabát ze sametu či hedvábí. Jinak však preferoval černé oblečení a třešinkou na celém outfitu prý býval široký klobouk s tuze výstřední ozdobou - doutnáky.

Že to zní ujetě? Rozhodně! A vůbec není jasné, zda k podobně nepraktickému doplňku někdy přistoupil. K legendě, která se kolem něj vybudovala, však toto prostě patří. Stejně jako historka o tom, že kdesi zakopal svůj obří poklad, který stále čeká na svého objevitele.

Blokáda Charlestonu

Jedním z nejznámějších Černovousových kousků byla v květnu 1718 blokáda Charlestonu. Jeho lodě tehdy hlídaly přístup do města. Další plavidla, která se přiblížila, prostě jeho muži zadrželi a vyrabovali. Zároveň zajali některé cestující, včetně prominentních osob, a pod pohrůžkou jejich zabití požadovali od koloniální vlády zlato a léky. Když jim bylo vyhověno, všechny propustili.

Teach v létě toho roku přijal také milost od severokarolínského guvernéra Charlese Edena ve městě Bath a zdálo se, že se usadí. Obdržel povolení působit jako privatýr a dokonce se prý i oženil s dcerou místního plantážníka, pro což však nejsou žádné věrohodné důkazy. Nějakou dobu chodil na "akce" s místními, pro něž byl značnou kuriozitou, brzy ho však začaly přemáhat staré touhy.

Z moře přivezl loď, o níž tvrdil, že ji našel opuštěnou. Znovu se dal na dráhu piráta a s Edenem měl prý nadstandardní vztahy a hlavně dohodu, z níž profitovali oba. Což se samozřejmě nelíbilo okolním koloniím.

Smyčka se stahuje

V té době tak zbývalo Černovousovi už jen pár měsíců života. Řádně si na něj totiž posvítil guvernér Virginie Alexander Spotswood, který k břehům Severní Karolíny, bez vědomí jejího guvernéra, vyslal dvě lodě pod velením poručíka Roberta Maynarda. Na podzim začal hon na Černovouse. Jednadvacátého listopadu se Maynardovi lidé přiblížili k ostrovům Ocracoke, u nichž kotvila pirátská plavidla. O den později vypukla bitva, která byla pro slavného piráta tou poslední. Na Černovousově lodi Adventure (Dobrodružství) prý v té době bylo jen velice málo lidí, pirát to údajně navíc noc předtím přehnal s pitím, což prý také ovlivnilo jeho bojeschopnost.

Právě Maynard na něj několikrát vystřelil, načež další z jeho lidí Černovouse probodl. A byl konec.

Černovouse pak dekapitovali a jeho hlavu vítězně pověsili na stěžeň lodi.