Luxusní vlak, v němž se vraždilo i hodovalo

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Byl symbolem luxusního cestování, ale i intrik a zločinu. Orient expres, nejslavnější vlaková linka světa, začal fungovat 4. října 1883. Za 126 let existence se ve známých vlacích vybraně hodovalo, konverzovalo, seznamovalo - a také zabíjelo.

Orient Express se stal doslova "vlakovou legendou".

Orient Express se stal doslova "vlakovou legendou".,zdroj: Profimedia.cz

Šéfa společnosti Wagon-Lits, která Orient expres začala provozovat, inspirovala pro vytvoření nóbl linky jeho zkušenost s cestováním v Americe. Georges Nagelmackers viděl prý doslova díru na evropském trhu.

Počátkem 80. let se mu podařilo nasmlouvat spolupráci s několika zahraničními společnostmi, které se podílely na "složení" i provozu linky, jež se měla stát legendou.

Poskytovala sofistikovaný komfort těm, kteří na to měli. To bylo obzvlášť příjemné v dobách, kdy mnohahodinové přesuny znamenaly pro cestující spíš utrpení, než radost.

Už úvodní výlet pro pozvané z Paříže do Bukurešti byl prý na lince Orient expresu ostatně velkou parádou provázenou cinkáním skleniček šampaňského a delikátní kuchyní.

Navzdory pohodlí pro pasažéry však i počátky luxusní linky provázely dopravní těžkosti. V Bulharsku a Srbsku například nebyla dokončena železniční trať, několik let též cestující do Istanbulu absolvovali část trasy parníkem po moři. Takzvaná "zlatá éra" Orient expresu a nepřerušená vlaková linka Paříž-Istanbul nicméně započala už na přelomu 80. až 90. let a stala se jedním z atributů takzvané belle époque.

Ačkoliv je Orient expres nejčastěji zmiňován jako linka spojující Západ a Východ - tedy Paříž s exotickým Istanbulem, řada lidí jej primárně využívala pro kratší cesty mezi evropskými městy. Vlak jedoucí nejdelší možnou trasu nevyrážel každý den.

Ostatně právě události 20. století linku různě omezovaly. První světová válka utnula možnost cesty přes Německo a další státy nepřátelské vůči Francii. Němci tehdy začali provozovat vlastní luxusní vlaky. Ve 20. letech pak byla linka známa jako Simplon Orient Express a změnila trasu. Začala totiž projíždět Simplonským tunelem mezi Švýcarskem a Itálií, který byl téměř 80 let nejdelším na světě.

Smrt na železnici

V roce 1929 vlak na pět dní doslova "zamrzl" na malém tureckém nádraží. Patálie inspirovala spisovatelku Agathu Christie, která ji využila pro zápletku detektivky Vražda v Orient expresu. Po vrahovi mezi pasažéry zastaveného vlaku nepátral nikdo jiný než sám Hercule Poirot.

Na lince Orient expresu se ostatně vraždilo i ve skutečnosti - a patrně ne jednou. V půli 30. let byla během cesty do Paříže ve vlaku okradena a zabita bohatá Rumunka Maria Farcasanuová. Vrah ji během průjezdu Rakouskem vystrčil z okna. Za zločin byl nakonec odsouzen k smrti tehdy třiadvacetiletý student Karl Strasser, nakonec mu však trest zmírnili na doživotí.

Další smrt na lince je dodnes obestřena tajemstvím. V roce 1950 totiž za nejasných okolností vypadl z vlaku Eugen Simon Karpe, který působil jako americký atašé v Bukurešti. Karpe převážel citlivé písemnosti a jeho smrt nebyla nikdy objasněna. Inspirovala však dalšího slavného autora Iana Flaminga při psaní bondovky Srdečné pozdravy z Ruska.

Studená válka pro Orient expres nicméně znamenala i řadu obstrukcí ze strany komunistických států. Postupně nastával i jeho soumrak, linka ztrácela punc luxusu a výjimečnosti.

V roce 1977 naposledy vyjel vlak na lince Paříž-Istanbul, posléze končila v Bukurešti. V roce 1991 se nejzazší východní zastávkou linky stala Budapešť. Ve třetím tisicíletí pak poslední linkou, která pod starým označením fungovala, byl spoj z Vídně do Štrasburku.

Skončil před devíti lety.

Tagy: Francie Paříž zahraničí Turecko Istanbul Orient expres svátky a výročí dějiny a fakta vlaková doprava

Zdroje: Profimedia.cz,The New York Times,Wikipedia.org,csfd.cz,atlasobscura.com