Útok podle not Kremlu. Stopy vedou k německým spojencům Okamury, Zemana i Klause

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Když skoro před rokem někdo podpálil kulturní centrum maďarské menšiny v ukrajinském Užhorodu, vypadalo to jako lokální záležitost. Teď se spíš ukazuje, že šlo o příklad, jak napříč Evropou spolupracuje krajní pravice napojená na Rusko. A to včetně stran, které mají své politické partnery v Česku, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Demonstrace příznivců AfD

Demonstrace příznivců AfD,zdroj: YouTube

"Je to příklad, který vejde do učebnic," je přesvědčen ukrajinský odborník na extremismus Anton Šechovcov, který jako první veřejně identifikoval jednoho ze zpostředkovatelů útoku.

Útok na maďarské kulturní středisko loni ještě zvýšil napětí mezi Ukrajinou a Maďarskem. V Zakarpatské oblasti Ukrajiny žije početná maďarská menšina a Budapešť s Kyjevem vedou už delší dobu spor o novelu školského zákona – ten podle Maďarů maďarskou menšinu na Ukrajině potlačuje.

Maďarsko po útoku obvinilo Ukrajinu a ta obratem ukázala prstem na Rusko, s kterým už pět let vede válku na Donbase.

Objednávka přes půl Evropy

Ukrajinskou verzi potvrdilo tento týden u soudu v Krakově svědectví jednoho z trojice mužů napojených na krajní pravici v Polsku, kteří jsou v souvislosti s útokem obžalovaní.

Osmadvacetiletý Polák Michal Prokopowicz prohlásil, že útok měl budit dojem, že jej provedli ukrajinští nacionalisté; proto také polští pachatelé měli malovat na fasádu budovy nacistické symboly.

Případ do učebnic

Ukrajinský politolog a publicista Anton Šechovcov, který působí v západní Evropě, se spoluprací Kremlu a západoevropských krajně pravicových stran zabývá dlouhodobě.

Když se v polských médiích objevily informace, že se celý plán útoku mohl zrodit v Rusku a že polské úřady v souvislosti s útokem vyšetřují i německého novináře, Šechovcov na základě svých výzkumů odhadl, že to bude právě Manuel Ochsenreiter.

Že si němečtí extremisté zaplatili útok na opačném konci Evropy, aby tam vyvolali chaos v neprospěch Ukrajiny a ve prospěch Putinova spojence Orbána, je podle něj ukázkový příklad toho, jak to mezi západoevropskou krajní pravicí a Kremlem dnes funguje:

"Připomíná to spolupráci KGB a východoněmecké tajné služby, když koncem 50. let minulého století společně malovaly svastiky na zdi synagog a židovských obchodů v západním Německu, aby ho očernily," říká pro HlídacíPes.org.

"Je to jedna velká síť, jedno velké hnutí lidí, kteří se znají a účastní se společných akcí. Ne nutně přímo takovýchto útoků, ale i různých konferencí a setkání," říká na adresu krajně pravicových sil v Evropě.

Populistické strany z různých zemí před květnovými volbami do Evropského parlamentu dávají najevo snahu vystupovat jednotně v zájmu co nejlepšího volebního výsledku.

"Samuraj" z Česka

I když může celá kauza z tuzemského pohledu působit vzdáleně, vzhledem k úzké spolupráci krajně pravicových sil v Evropě se týká i Česka.

Podle toho, jak celý útok popisuje jeden z obžalovaných v Polsku, i politolog Šechovcov, byla prostředníkem útoku mezi objednavateli z Ruska a polskými vykonavateli německá krajní pravice, blízká parlamentní Alternativě pro Německo. Ta má i v Česku některé prominentní politické spojence či obdivovatele.

Na fotografii (viz článek ZDE) z centra Prahy z podzimu 2017 se Ochsenreiter usmívá vedle šéfa SPD Tomia Okamury. Obrázek vznikl při pořizování rozhovoru s Okamurou pro Ochsenreiterovu webovou platformu Free West Media.

Vyšel tehdy krátce po českých parlamentních volbách a Okamuru líčí jako nadějného českého politika s velkou vizí.

Shrnutí rozhovoru s titulkem "Samuraj z Česka" se objevilo i přímo ve zmiňovaném krajně pravicovém magazínu Zuerst! Sám Okamura se rozhovorem pochlubil na Facebooku SPD.

Právě Okamurova SPD je přidruženým členem populistického evropského Hnutí za Evropu národů a svobody (MENL), spolu s Národním sdružením Marine Le Penové, rakouskou stranou Svobodných nebo třeba italskou Ligou Mattea Salviniho či zmiňovanou německou AfD.

Hlavním vchodem do Lán

AfD aktivně podporoval i český exprezident Václav Klaus, který předloni objížděl v Německu předvolební mítinky Alternativy. Asistovali mu přitom i čeští diplomaté, jak také HlídacíPes.org informoval.

Do krajně pravicového křídla AfD patří i další původem český poslanec Bundestagu Petr Bystroň, kterého kvůli tomu, že otevřeně podporoval extremistické identitární hnutí, sledovala i tajná služba v Bavorsku.

Loni v září Bystroň doprovázel na schůzku s českým prezidentem Milošem Zemanem v Lánech bývalého poradce amerického prezidenta Trumpa Steva Bannona.

Ten se svým hnutím The Movement zkouší sjednotit pravicově populistické strany v Evropě před volbami do Evropského parlamentu, zatím jsou ale reakce krajně-pravicového bloku na jeho nabídku rozporuplné.

Blízkost těchto stran ke Kremlu je dlouhodobá, italská Liga a rakouští Svobodní mají s Putinovou stranou podepsané dohody o spolupráci.

Co všechno Rusko platí? 

Před volbami do Bundestagu v roce 2017 se v Německu objevilo podezření, že Rusko zkusilo na poslední chvíli ovlivnit volby přes falešné účty na sociálních sítích.

Tato kampaň vedená tzv. "boty", počítačovými automaty, pomohla právě AfD, potvrdil tehdy HlídacíPes.org odborník na ruskou propagandu z německého deníku Bild Julian Röpcke.

Přímé důkazy financování krajně pravicových aktivit z ruských peněz například v Německu dosud chyběly.

"Až na to, že se zástupci AfD zúčastnili některých konferencí v Rusku nebo na anektovaném Krymu a že byli součástí zmiňovaných falešných volebních pozorovacích misí, nemám důkaz o tom, že by ta spolupráce s Ruskem šla o moc dál než za to, co jsem zmiňoval," říkal ještě loni na podzim v dalším rozhovoru pro HlídacíPes.org politolog Šechovcov.

Vliv Ruska ve střední Evropě zatím prokazatelně šířila hlavně prokremelská média napojená na Moskvu, nebo politici, obhajující Putinovo vidění světa.

Pokud se ale u soudu v Polsku nakonec potvrdí verze jednoho z obžalovaných, bude žhářský útok z Užhorodu důkazem, že podle ruských not se v Evropě mohou provádět – a možná i z ruských peněz platit – také násilné útoky.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

 

Tagy: Rusko Německo Česko Maďarsko zahraničí Ukrajina domácí extremismus krajní pravice manipulace a propaganda

Zdroje: Hlídací Pes