Česko a Polsko jsou podle unijní exekutivy jediné dvě země EU, kde takové omezení platí. Evropská komise v této věci zahájila řízení proti Praze už v roce 2012 a vůči Varšavě o rok později. Obě země tehdy uvedly, že jejich pravidla jsou v souladu s evropským právem.

Unijní exekutiva do Prahy v této otázce naposledy poslala dopis v roce 2020, kdy vládě dala dva měsíce na reakci. Poté, co nebyly oznámeny legislativní změny, které by věc řešily, rozhodla se komise obrátit na unijní soud. Generální advokát soudu Jean Richard de La Tour dnes stanovisko Evropské komise podpořil, jeho pohledem se však soud, který rozhodne až později, nakonec nemusí řídit.

„Ačkoliv členství v politické straně spadá do kompetencí členských zemí, ty musí při jejich naplňování vyhovět závazkům vycházejícím z evropského práva. Z toho plyne, že každý ‚mobilní‘ občan unie musí mít možnost naplnit své právo kandidovat v komunálních nebo evropských volbách za stejných podmínek jako občané dané země,“ napsal generální advokát Richard de La Tour.

Připomněl také „klíčovou a základní roli“, kterou politické strany hrají ve volebních systémech členských zemí. Pokud občan jiné země EU nemá možnost do strany vstoupit, je tak podle názoru generálního advokáta postaven do situace, která jeho možnosti na zvolení omezuje. Občané dané země se totiž mohou rozhodnout kandidovat jako nezávislí, či jako členové politického uskupení, druhou z těchto možností však lidé z jiných zemí unie v ČR a Polsku nemají.

Generální advokát Richard de La Tour odmítl, že by členství lidí z jiných zemí EU v českých či polských politických stranách mohlo „podrývat národní identitu“ těchto dvou zemí.

Stanovisko generálního advokáta není pro Soudní dvůr závazné. Soudci nyní zahájí jednání v této věci a verdikt bude vynesen později.