Pochoutky z nočních můr: šest jídel, která se opravdu jedí (ale nikdy byste je nevzali do úst)

Svět je plný kulinářských bizarností, které dokazují, že pojem „dobré jídlo“ je relativní. Co by jednomu člověku zvedlo žaludek, může být pro jiného vyhledávanou pochoutkou se stoletou tradicí. Přinášíme výběr šesti jídel, která jsou slavná právě svou podivností.

Hakarl – Island

Islandská specialita, která děsí i otrlé gurmány. Jde o maso žraloka grónského, které je v čerstvém stavu jedovaté. Proto se nechává několik měsíců fermentovat pod zemí a poté se suší na vzduchu. Výsledkem je šedavé maso s pronikavým zápachem čpavku a rybího tuku. Pro Islanďany symbol národní hrdosti, pro cizince jedna z nejhorších chuťových zkušeností.

Hakarl zdroj: Profimedia.cz

Balut – Filipíny

Na první pohled obyčejné vařené vejce, ve skutečnosti jde o kachní zárodek ve stádiu těsně před vylíhnutím. Konzument tedy najde uvnitř i peříčka, zobák a kosti. Považuje se za silně výživné jídlo a podává se na ulicích jako rychlá svačina. Pro mnoho návštěvníků ale spíš noční můra než pochoutka.

Balut zdroj: Profimedia.cz

Casu marzu – Sardinie

Tento ovčí sýr je nechvalně známý tím, že je záměrně osídlen larvami much. Ty urychlují proces rozkladu a dávají sýru krémovou strukturu. Podává se včetně živých červů, kteří někdy dokážou vyskočit z talíře. Přesto jde o vyhledávanou raritu mezi milovníky extrémní gastronomie.

Casu marzu zdroj: Profimedia.cz

Sannakji – Korea

Na talíři to vypadá jako drobné kousky čerstvého mořského plodu. Ve skutečnosti jde o syrové mladičké chobotničky, nakrájené na kousky, které se stále hýbou. Přisátá chapadla se mohou zachytit na jazyku nebo v krku, proto je třeba je žvýkat opatrně. Pro Korejce lahůdka k pivu, pro cizince často šokující zážitek.

Sannakji zdroj: Profimedia.cz

Surströmming – Švédsko

Fermentovaný sleď, který je tak proslulý svým zápachem, že se konzervy otevírají zásadně venku. Říká se, že je to „nejzapáchající jídlo na světě“. Chuť je slaná a kyselá zároveň, a kdo se přenese přes odpudivou vůni, tvrdí, že ryba má své kouzlo.

Surströmming zdroj: Profimedia.cz

Cuy – Peru a Ekvádor

Morče, které u nás patří mezi domácí mazlíčky, se v Andách podává pečené celé, s kůží, hlavou i zuby. Jde o tradiční sváteční pokrm, symbol pohostinnosti a kultury Inků. Pro turisty šokující pohled, pro místní gurmánská tradice.

Cuy zdroj: Profimedia.cz

Svět gastronomie je někdy fascinující i děsivý zároveň. Hakarl, Balut nebo Casu marzu dokazují, že hranice toho, co považujeme za jedlé, jsou ryze kulturní. To, co nám připadá nechutné, může být pro jiné symbolem tradice a hrdosti. Ať už byste tyto pochoutky ochutnali, nebo se jim raději vyhnuli obloukem, jedno je jisté – jídlo je univerzální jazyk lidstva, který má nespočet podivných dialektů.