Ukazují to statistiky vedené americkou Univerzitou Johnse Hopkinse, která monitoruje vývoj šíření nákazy. Více než polovina všech registrovaných úmrtí pochází z USA, EU, Británie a Brazílie, které dohromady představují jen osminu světové populace.

„Tohle je rozhodující okamžik našich životů,“ řekl agentuře AP specialista na infekční choroby Albert Ko z Yaleské univerzity. „Co uděláme pro naši ochranu, abychom se nedostali k dalším pěti milionům?“ dodal.

Počet zemřelých na světě odpovídá zhruba polovině celé populace ČR a podle norského mírového institutu PRIO je podobný, jako bilance všech mezistátních ozbrojených konfliktů od roku 1950. Covid-19 je nyní celosvětově třetí nejčastější příčinnou úmrtí po selhání srdce a mrtvici.

Údaje sdělované jednotlivými státy podle odborníků téměř určitě podhodnocují skutečný stav pandemie, protože na mnoha místech se dostatečně netestuje a řada lidí zemřela doma bez přítomnosti lékařů, zejména v chudších částech světa.

„Tato pandemie je výjimečná tím, že udeřila nejtvrději na bohaté země,“ řekl lékař Wafaa El-Sadr z Kolumbijské univerzity v New Yorku. „To je ironie covidu-19,“ dodal. Ve vyspělých státech totiž lidé žijí déle a je v nich proto vice seniorů, lidí po rakovině, nebo obyvatel domovů s pečovatelskou službou, kterým hrozí zvlášť velké riziko komplikací nemoci, poznamenal lékař. V chudších zemích naopak tvoří větší část obyvatelstva děti, dospívající či mladí dospělí, kteří se s virem vypořádávají lépe.

První případy nákazy ohlásila na přelomu roku 2019 a 2020 Čína, která se stala prvním ohniskem nákazy. V Evropě pandemie poprvé silně propukla loni na jaře v severní Itálii, odkud se následně šířila do dalších zemí na kontinentu i do USA. Tam se s nákazou těžce potýkalo východní pobřeží USA, zejména New York. Koronavirus se však šířil dál, loni v létě se světovým epicentrem stala Brazílie, kde umíralo každodenně přes tisíc lidí. Na podzim minulého roku pak zažila silný rozmach Indie, který se zopakoval letos na jaře v souvislosti s šířením nakažlivější varianty koronaviru delta.

Nyní zaznamenává rekordní denní přírůstky Rusko a virus se rovněž rozmáhá na Ukrajině i v dalších částech východní a střední Evropy, včetně ČR, která zaznamenává strmý nárůst nových případů srovnatelný s nástupem předchozích vln nákazy.

Řada východoevropských zemí má však velmi málo proočkované obyvatelstvo, například na Ukrajině dostalo obě dávky vakcíny asi 17 procent dospělých, v Arménii pak sedm procent.