Alexia Kraft de la Saulx si získala pozornost celého světa díky způsobu cvičení, který na první pohled vypadá spíš jako hra z dětství než seriózní trénink. Místo běhu, jógy nebo posilovny se pohybuje po čtyřech – jako zvíře. Tento styl, známý jako quadrobika, se v posledních letech rozšířil po celém světě a přitahuje stále více lidí, kteří hledají jiný, přirozenější způsob pohybu. Alexia se stala jeho nejznámější tváří – nejen díky své fyzické kondici, ale i filozofii, která za tím stojí.

Cesta z města zpět k přírodě

Alexia vyrůstala na venkově, obklopená přírodou, lesy a klidem. Později se ale přestěhovala do města, kde začala pociťovat odcizení a ztrátu spojení s prostředím, které ji formovalo. Po několika letech práce v dokumentaristice si uvědomila, že běžný pracovní rytmus jí nedává smysl. Začala hledat nový způsob, jak žít i tvořit, a přemýšlela o vlastním projektu, který by spojoval tělo, mysl a přírodu. Jednoho dne v parku zahlédla muže, který se pohyboval po čtyřech, napodoboval opici a využíval celé tělo – od prstů až po ramena. Zaujalo ji to natolik, že se s ním dala do řeči. Spolu pak začali zkoumat různé způsoby přirozeného pohybu a z této zkušenosti vznikla její vášeň pro quadrobiku. Alexia se do ní ponořila naplno a časem si vypracovala vlastní styl, který kombinuje pohyb, sílu i určitou formu meditace.

Síla, svoboda a návrat ke kořenům

Cvičení na čtyřech podle Alexie proměnilo nejen její tělo, ale i způsob, jakým vnímá svět. Po třech letech tréninku tvrdí, že je v nejlepší formě života – střed těla má pevnější než kdy dřív, ramena i paže zesílily a zlepšila se jí rovnováha i vytrvalost. Zároveň se prý naučila více vnímat prostor kolem sebe, ztrácet ostych a cítit se svobodně. Jedinou daní za to jsou tvrdší chodidla a ruce, které si musely zvyknout na zátěž.

Součástí jejího tréninku je i šplhání po stromech, lezení po zemi a rychlé přesuny v nerovném terénu. Vnímá to jako návrat ke způsobu pohybu, který je člověku přirozený, ale v moderním světě zapomenutý. Inspiraci čerpá z primátů, kteří se podle ní pohybují s dokonalou lehkostí a rovnováhou. Fascinuje ji, jak dokážou využívat celé tělo – včetně prstů na nohou – a být neustále propojeni s okolím.

Komunita, která se hýbe jako zvířata

Quadrobika není jen o cvičení, ale o celé komunitě, která kolem ní vyrostla. První videa se objevila už kolem roku 2013, kdy se na internetu začali scházet lidé fascinovaní přirozeným pohybem a parkourem. Z původní malé skupiny se během několika let stalo mezinárodní hnutí s tisíci příznivců po celém světě. Dnes má quadrobika vlastní soutěže, workshopy i trenéry.

zdroj: Profimedia.cz

Někteří ji berou čistě jako fyzický trénink, který rozvíjí sílu a flexibilitu, jiní v ní vidí i duchovní rozměr – způsob, jak se vrátit k přírodě, zklidnit mysl a znovu se propojit se svým tělem. Mezi členy komunity panuje silná sounáležitost, a mnozí popisují, že jim tento styl pohybu pomohl překonat stres nebo úzkost.

Rozporuplné reakce veřejnosti

Alexiina videa, která sdílí na internetu, vyvolávají rozporuplné reakce. Část publika ji obdivuje za odvahu, originalitu a fyzickou sílu. Jiní ji považují za výstřední. Objevují se i žertovné poznámky – lidé píšou, že podobně běhají po schodech nebo že je bolí záda už jen z pohledu na ni.

Přesto si Alexia stojí za svým přesvědčením, že nejde o krok zpět, ale o návrat k přirozenosti. Quadrobika je pro ni symbolem svobody a hravosti, připomínkou, že i dospělý člověk se může hýbat s radostí, bez studu a bez pravidel. A možná právě to je důvod, proč ji sledují miliony lidí – protože v jejím pohybu vidí něco, co jim moderní svět vzal: jednoduchost, sílu a čistou radost z pohybu.