Plošná opatření v souvislosti s růstem ceny plynu Stanjura nepředpokládá
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že vláda kvůli zvýšení velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh v posledním týdnu znovu zavede plošná opatření, která by zajistila snížení nákladů domácností a firem. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce uvedl, že po plošných opatřeních, která si vyžádala neočekávaná ruská invaze na Ukrajinu, vláda připravila adresná řešení, která jsou pro stát levnější než plošná a pro potřebné přínosnější. Plošná opatření jsou podle něj relativně rychlá, ale nepřesná.
„Každé dění na Blízkém Východě, a to určitě není stabilní oblast, má dopad na Evropu nebo na svět jako takový. To, že je během jednoho týdne nějaký výkyv cen, například plynu, tak proti tomu, co bylo v roce 2022, je to nízko,“ uvedl Stanjura. Dodal, že ani kdyby byla situace dlouhodobá, nepředpokládá plošné zavedení příspěvku na energie. „Plošná opatření jsou relativně rychlá, ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří tu pomoc nepotřebují,“ uvedl. Za letošní rok podle něj ze státního rozpočtu na podporu energií půjde 110 až 120 miliard korun.
V příštím roce Stanjura u hladiny nízkého napětí očekává ceny elektřiny stejné nebo nižší než letos. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela už dříve v ČT řekl, že si Češi za elektřinu následující rok pravděpodobně připlatí, a to nejvýše do deseti procent. Důvodem pro to podle něj bude hlavně znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje energií (OZE). „Nedá se říct, že se nikomu nezvedne výrazně cena, bavíme se o průměru,“ dodal dnes Stanjura.
Předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl v ČT uvedl, že znovuzavedení poplatků za OZE se bude v příštím roce na nárůstu inflace podílet desetinami procenta, další desetiny připadnou na opatření z konsolidačního balíčku, míní. „Kdyby platilo, že ceny energií pro domácnosti vzrostou o deset procent, tak díky váze elektrické energie ve spotřebitelském koši by ten přímý dopad byl okolo 0,4 procenta. Ale jsou jiné úvahy o tom, jestli nepoklesne dál silová složka, která vykompenzuje i části, které se přenášejí na zaměstnance a na firmy,“ řekl.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 Kč) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek. Za obavami stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG).
Ve čtvrtek cena plynu stoupla zhruba o 15 procent. „Je třeba počítat s tím, že jakmile udeří mrazy, před kterými jsme poslední dobou varováni, tak se cena zvedne ještě více,“ sdělil ČTK v reakci na čtvrteční růst Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. „Ve spojení s počasím je nutné počítat s velmi nestabilními cenami,“ míní.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |