O nákupu zásobníků rozhodla ve středu vláda. Podzemní zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je cílem akvizice získat kontrolu nad zacházením s plynem.

ČEPS koupí celou společnost RWE Gas Storage CZ, která zásobníky nyní vlastní. Převezme tak i personální strukturu firmy, která zahrnuje 250 zaměstnanců. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by to mělo pomoci zachovat současnou funkčnost a operabilitu společnosti.

„ČEPS bude nákup krátkodobě financovat z přebytku vlastních zdrojů. Tím disponuje díky významnému propadu nákladů na služby výkonové rovnováhy a díky poklesu cen elektřiny nakupované na pokrytí ztrát v přenosové soustavě. Využije rovněž výnosy z aukcí z přeshraničních kapacit,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Německá RWE si chce ponechat aktivity se skladováním plynu pouze v Německu. V Česku se je rozhodla prodat, protože nejde o hlavní činnost společnosti. „Jsme rádi, že jsme v ČEPS našli kompetentního a zkušeného kupce, pro kterého má naše podnikání v oblasti skladování plynu v České republice klíčový strategický význam. To poskytuje zaměstnancům jistotu a také příležitost pokračovat v rozvoji společnosti i jejího podnikání. RWE Gas Storage CZ je ziskovou a zavedenou společností, která hraje důležitou roli v zajištění bezpečnosti dodávek v České republice,“ uvedl výkonný ředitel RWE AG Markus Krebber.

Největší podzemní zásobník z akvizice jsou Dolní Dunajovice, které mají kapacitu skoro miliardu metrů krychlových. Celková kapacita všech zásobníků v české plynárenské síti je 3,45 milionu metrů krychlových, zbylou část vlastní další energetické firmy v zemi.

Akciová společnost ČEPS, kterou plně vlastní stát, působí jako výhradní provozovatel přenosové soustavy v Česku. Podle zprávy firmy z letošního jara ČEPS loni meziročně vzrostl zisk před zdaněním o 57 procent na 6,6 miliardy korun. korun. Celkové výnosy meziročně stouply o 98,3 miliardy na 173,7 miliardy.

RWE Gas Storage CZ je se šesti zásobníky největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. V posledních třech letech podle ministerstva průmyslu a obchodu společnost hospodařila se ziskem 1,91 miliardy korun, naposledy v roce 2022 zisk činil 363 milionů. Dosud šlo o dceřinou společnost německé energetické firmy RWE. Ta v minulosti o prodeji zásobníků jednala například s ČEZ nebo Energetickým průmyslovým holdingem (EPH) miliardáře Daniela Křetínského.

Seznam zásobníků:

Význam zásobníků plynu podle expertů poroste, zájem státu o ně je pochopitelný

Význam tuzemských zásobníků plynu v budoucnu poroste, zájem státu o větší kontrolu nad nimi je proto pochopitelný, tvrdí energetičtí experti a analytici, které oslovila ČTK. Investice bude podle nich návratná. Zároveň ale upozorňují na riziko, že může v budoucnu omezit některé další investice do posílení elektrizační sítě.

„Zásobníky jsou nezbytnou součástí plynárenské infrastruktury, bez níž si lze jen stěží představit spolehlivý provoz. Také z obchodního hlediska se ukazuje, že vysoké letní a zimní rozdíly cen plynu podporují ochotu obchodníků tuto kapacitu využívat,“ uvedl řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek. Podle něj se jejich vysoká strategická hodnota po celé Evropě naplno projevila v posledních dvou letech.

Zájem státu o získání aktivnější role v procesu zajištění dodávek plynu koncovým spotřebitelům je tak podle Kocůrka do značné míry pochopitelný. Upozorňuje přitom i na skutečnost, že se podnikání v plynárenství, zejména v dodávkách a skladování plynu, stále častěji prolíná s politikou. „Zejména pro Českou republiku, která je závislá téměř absolutně na dovozu plynu ze zahraničí, je politická rovina tohoto oboru zásadní,“ dodal Kocůrek.

Rozhodnutí vlády o akvizici uvítal analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Podle něj dává větší smysl než úvahy o zestátnění energetické společnosti ČEZ, kde má stát už nyní majoritní podíl. „Kdežto u plynu už stát roky nemá skoro nic,“ podotkl Dohnal. Připomněl, že Česko dováží 98 procent spotřeby a nemá přístup k moři. „Úloha plynu dále poroste, zejména díky v budoucnu vyššímu významu paroplynových elektráren. Tedy význam zásobníků plynu poroste, a tak investice do zásobníků bude nepochybně návratná,“ míní Dohnal. Provoz zásobníků je podle něj jednoduchý a měl by jej tak zvládnout i stát.

Nákup zásobníků však podle Dohnala má i svá rizika. Upozornil zejména na hrozbu, že transakce s likviditou za více než deset miliard korun ČEPS podstatně vyčerpá. Peníze pak mohou podniku v případě opakování vysokého růstu cen elektřiny chybět. „ČEPS má a měl by mít před sebou značné investice do posilování přenosových sítí kvůli vyššímu podílu obnovitelných zdrojů energie. I tam půjde o vysoké miliardy korun,“ řekl Dohnal.

Jako strategickou investici označil nákup zásobníků obchodní ředitel UCED Václav Skoblík. Připomněl, že zásobníky jsou pro tuzemskou energetickou bezpečnost nezbytné, stejně jako pro sezonní spotřebu plynu. Akvizice je tak podle něj prvním krokem k posílení stability a bezpečnosti dodávek plynu. „Tím druhým by mohlo být vytvoření státního obchodníka s plynem, který bude jeho skutečným vlastníkem a zajistí tak vyšší míru bezpečnosti dodávek,“ dodal Skoblík.